www.pribramsko.eu | www.nebeske.cz | www.brdy-respublica.estranky.cz

Značené trasy v Brdech

2016-01-06 08:02:27 | JUDr. Pavel Čámský ©

Na oficiálních webových stránkách AOPK je jako aktualita (z 10.12.2015) prezentován článek „Naučné stezky a cyklostezky“, v němž se úvodem praví: „Správa CHKO Brdy a Újezdní úřad Brdy připravil návrh koncepce cyklostezek a turistických stezek na území CHKO Brdy pro bývalý vojenský újezd Brdy.“

Foto

Značené trasy v Brdech.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

Následně je vysvětleno, z jakých zásad vycházeli ti, kteří koncepci zpracovali a jaká všemožná (a pro neznalého neobyčejně složitá) hlediska museli brát v úvahu. Výsledkem této vyčerpávající práce je návrh „cyklostezek“, kde autoři uvádějí cca 450 km a pěších tras (jejich celková délka uváděna není), jejichž základem jsou dvě naučné stezky: 1) Po stopách československého dělostřelectva a 2) Po stopách vysídlených brdských obcí. Jak autoři dále uvádějí, základem návrhu pěších tras je kromě obou naučných stezek ještě „hřebenová cesta od Jinců až po Padrťsko“. O první naučné stezce se uvádí, že bude dlouhá cca do 10 km, o druhé, že její délka bude do 25 km. Délku „hřebenovky“ autoři neuvádějí.

Tato koncepce byla předložena vedení KČT v Praze, které ji akceptovalo – s tím že příslušné značkařské týmy z Příbramska, Rokycanska a Berounska provedou rekognoskaci terénu a případně navrhnou přesnější vedení jednotlivých tras. To se také stalo a např. na Příbramsku bylo navrženo několik dalších pěších tras, které v zásadě vycházejí ze stanovené koncepce a pouze ji přiměřeně rozvíjejí – zejména s ohledem na potřeby pěší turistiky, ale i na napojení okolních obcí a měst do značených tras v Brdech. (Nemáme zatím zprávy, jak se k tomu postavili turisté z Rokycanska a Berounska, ale lze předpokládat, že obdobně.)

Náš web, který je v kontaktu s turisty na Příbramsku, se přirozeně otázkou značených cest v Brdech – a to zejména na území zrušeného vojenského újezdu – podrobně zabývá a v této chvíli dospěl k některým závěrům, o něž bychom se s vámi rádi podělili.

A. Cyklostezky a cyklotrasy:
Vzhledem k tomu, že všechny cesty v Brdech budou v režimu lesních účelových komunikací s vyloučenou veřejnou individuální motorovou dopravou, lze je snad s trochou dobré vůle chápat jako cyklostezky a nikoli pouhé cyklotrasy. Všechny vedou po zpevněných cestách, většinou s asfaltovým povrchem, mnohdy velmi proměnlivé kvality. Na území zrušeného újezdu bude podle údajů AOPK cca 450km cyklostezek. Tento údaj se nám jeví přinejmenším silně nepřesný. Spočítali jsme podle veřejně přístupného návrhu délku všech cyklostezek a cyklotras v rušeném vojenském újezdu – tedy i těch už existujících, a dospěli jsme k číslu 173,6 km. (Včetně kratších spojek, přičemž jsme do délky těchto cest započítali i ty jejich části, které se už nenacházejí na území újezdu, ale spojují jej s okolními obcemi). To představuje hustotu cyklostezek cca 785m na 1 km2 . (Pochopitelně jsme nezahrnuli trvale nepřístupná území újezdu, jak už jsou také známa.) Předpokládá se na nich i pohyb pěších turistů, prioritní však zůstává určení pro cyklisty. (Má to svoji logiku – Brdy jsou pro cyklisty jako stvořené). Ačkoli se tedy v žádném případě nejedná o uváděných 450 km cyklistických cest, ale o délku ani ne poloviční, máme za to, že navržená síť je v podstatě optimální a nemáme k ní žádné výhrady.

B. Pěší trasy (značené turistické stezky):
Opět jsme podle oficiálního návrhu změřili všechny pěší trasy navrhované AOPK. Celkem (naučné stezky, tzv.“hřebenovka“ a další navržené pěší trasy) měří 92,2 km . To představuje hustotu pěších tras v rušeném újezdu (opět spočítanou s vyloučením trvale zcela nepřístupných území) 416m pěších tras na 1 km2. Taková „hustota“ pěších tras se nám jeví přinejmenším velmi malá, v každém případě zcela nedostatečná . Využívání cyklostezek a cyklotras pěšími turisty je samozřejmě možné, avšak nejedná se v žádném případě o plnohodnotné pěší trasy – jak z hlediska bezpečnosti turistů, tak i pro nevhodnost povrchu (jde z 90% o asfaltové silnice). K tomu nutno konstatovat, že i z navržených pěších tras některé kolidují s cyklostezkami, v několika případech vedou po veřejných komunikacích (např. ve Strašicích) a velká část (32,5 km) také po asfaltových silnicích. (Nezbývá než konstatovat, že v Brdech je takových cest velké množství a stále přibývají další. Pro pěší turisty ovšem takové cesty představují problém. Vzhledem k tomu, že situaci v této části Brd známe velmi dobře, chápeme, že se nelze důsledně asfaltovým nebo betonovým komunikacím vždy vyhýbat, avšak dokázali bychom navrhnout alternativní řešení, kde by poměr asfaltových a betonových komunikací byl na pěších trasách výrazně nižší – a byly tak pro pěší podstatně vhodnější.)

Základem návrhu AOPK jsou ony zmíněné dvě naučné stezky (jejich tématické zaměření nekomentujeme) a „hřebenovka z Jinec až na Padrťsko“ . Podívejme se na tyto návrhy podrobněji:

1) Naučná stezka „Po stopách československého dělostřelectva“ , která je trasována po okrajích dopadových ploch Tok a Jordán a spojuje je. Pečlivě jsme návrh přeměřili. Včetně dvou odboček (jednu navrhl KČT) je délka NS cca 18 km, v základní verzi pak 15,5 km . V rámci možností považujeme návrh za dobrý a oceňujeme u něj mj. i to, že jen v minimálním rozsahu vede po silnicích s asfaltovým povrchem.

2) Naučná stezka „Po stopách vysídlených brdských obcí“ je trasována atraktivní oblastí Padrtě, přes neméně atraktivní vrch Kočka, v okolí zámečku Tři Trubky, na vrch Lipovsko a do obce Strašice, kde projde částí obce a těžištěm se má stát Muzeum Středních Brd. Jednotlivé části NS dobře chápeme a považujeme je za vhodné (dokonce i část, procházející Strašicemi), zaráží nás však délka této NS. I jen v základní verzi (dle společného návrhu AOPK a Újezdního úřadu Brdy) dosahuje 35,7km – tedy v žádném případě uváděných „do 25 km“. Protože však značení této NS je v kompetenci rokycanských turistů, ponecháváme návrh bez dalších připomínek, včetně toho že nejméně 50% této stezky vede po asfaltu nebo dlažbě .

3) „Hřebenovka“ je ovšem hlubokým zklamáním a nemůžeme si odpustit dojem, že snad autoři návrhu vůbec vážně o hřebenovce neuvažovali. Po hlavním hřebeni totiž vede jen celkem 8 km různých značených cest ve třech vzájemně nesouvisejících úsecích – a) od Čenkova po hřebeni Slonovce na Klouček (3,6 km) ; b) po hřebeni Toku od Houpáku po vrchol Toku (jako součást NS, 2,7 km) a c) od Sv.Jana na vrchol Praha (1,7 km) . Pro pořádek jen připomínáme, že hlavní hřeben je ve Středních Brdech dlouhý 28 km (od Čenkova po silnici I/19), přitom pouze 6 km z něho probíhá v trvale nepřístupném území (cca od Sádky přes Brdu po sedlo U Křížku). Ačkoli je celý hlavní hřeben prakticky průchodný po cestách (zpravidla neasfaltovaných), zbývá 14 km (tedy přesně polovina a 2/3 veřejnosti přístupného území), kam vůbec autoři návrhu nevedou pěší trasu, jakkoli by to bylo nanejvýš vhodné. Je to ostatně i v rozporu s původně proklamovanou „páteřní hřebenovou cestou“ . O té si podle návrhu můžeme nechat jen zdát. Sluší se ještě připomenout, že právě trasa po hlavním hřebeni Brd je i z turistického hlediska mimořádně atraktivní a přinejmenším se vyrovná trasám v oblasti Padrtě. (Jakkoli nechceme nijak snižovat přírodovědnou i návštěvnickou atraktivitu „Padrťska“, jsou hodnoty hřebenových tras v Brdech možná i vyšší.) Právě návrh údajné „hřebenovky“ považujeme za naprosto nevyhovující a nedostatečný, ačkoli nic nebrání tomu ji vyznačit prakticky v celé délce 22 km přístupné části hlavního hřebene.

4) Ostatní pěší trasy dle návrhu AOPK. Je jich pouze několik a s jedinou výjimkou (trasa z Oseče okolo Třemošné přes Zavírku, Skelnou Huť a již zmiňovanou Prahu do lokality Studánka na Padrtích (18,3 km) představují pouhé nástupy z několika východisek (Obecnice, Příbram, Bohutín a Zaječov) na Naučnou stezku Po stopách československého dělostřelectva. Druhou výjimkou je jakási spojka mezi výše zmíněnými naučnými stezkami (od Dlouhého vrchu na Tři Trubky), dlouhá 6,6 km.

Návrh AOPK obsahuje celkem 8 (!) pěších tras, včetně obou naučných stezek a tzv. „hřebenovky“ . To považujeme za opravdu naprosto nedostatečné a neobstojí ani odkaz na možnost pěších turistů využívat cyklostezky – z již výše uvedených důvodů (bezpečnost, silnice).

AOPK návrh předložila vedení KČT s tím, že turisté mohou navrhnout úpravy už navržených tras, případně navrhnout trasy nové, nebo jiné. Podívejme se, jak se k tomu KČT postavila:

Vedení KČT společný návrh AOPK a Újezdního úřadu akceptovalo a po určité (poměrně dlouhé) době dalo značkařským týmům na Příbramsku, Rokycansku a Hořovicku pokyn k rekognoskaci terénu a jejich vybraní členové také obdrželi povolenky ke vstupu do vojenského újezdu. ( K tomu jen poznámka: Pořádek musí samozřejmě být, nicméně působilo absurdně, když ve druhé polovině roku 2015 byly tahanice o povolení ke vstupu do újezdu, kam denně bez jakéhokoli povolení vstupovaly a vjížděly desítky a stovky turistů, cyklistů, trampů, sběračů lesních plodů atd. s vědomím, že je nikdo za neoprávněný vstup a vjezd nebude nijak popotahovat.)

Podle všeho se zdá, že organizovaní turisté ze značkařských týmů byli v regionu jedněmi z mála těch, kteří v posledku už hodně formální zákaz vstupu a vjezdu do vojenského újezdu respektovali . Chyběla jim proto (až na výjimky) jak znalost tamního terénu, tak ostatních poměrů v újezdu a mnoho jim nepomohly ani rozmazané a hrubě nepřesné mapy, jež jim poskytlo ústředí KČT . Určitým problémem byla zřejmě i poněkud váznoucí komunikace mezi ústředím KČT, regiony i jednotlivými odbory, v jejímž důsledku evidentně značkařské týmy v regionech vlastně ani nevěděly, zda mají pouze na místě prověřit navržené trasy a popsat TIM (turistická informační místa – v podstatě rozcestí, pozn. red.), nebo zda mohou případně navrhnout i jiné (a nové) trasy. Každý se k tomu tedy postavil po svém.

Výsledkem je návrh sítě značených tras , kde je plně respektován návrh AOPK, pokud jde o cyklostezky – tedy 123,6 km nových tras + 50 km již existujících, dohromady 173,6 km cyklostezek .

U značených pěších tras to je o něco složitější. AOPK navrhlo k 20 km už existujících cest dalších 92,2 km (včetně už zmíněných naučných stezek). KČT z návrhu AOPK nevyužil 17 km, ale navrhl jiných 41 km turistických cest (v části, která je v kompetenci příbramských značkařů, což je větší část území). Podle toho by se v rušeném újezdu mělo značit nových 116 km cest .

Upřesňující návrh KČT má však několik „slabých míst“:

a) Naprostá většina nově navržených tras pro pěší vede po asfaltkách a betonových komunikacích;

b) V jednom případě je navržen úsek prakticky neprůchodný (bažina);

c) V jednom případě vede trasa po poměrně frekventované veřejné komunikaci.


Projevila se zde bohužel malá znalost terénu, nedostatečná vzájemná komunikace a nerespektování mínění těch, kteří situaci v místě dobře znají . Za obrovský a zásadní nedostatek návrhů AOPK i KČT lze především považovat faktickou neexistenci původně stále připomínané páteřní hřebenové trasy . KČT dokonce (paradoxně) rezignoval i na návrh AOPK, který alespoň v nejbližším okolí vrchu Praha vede pěší trasu po hlavním hřebeni (a mimo silnici). KČT jej nevyužil a dokonce na druhou nejvyšší horu Brd, Prahu, nevede cestu žádnou, pouze jedna (po silnici) se vrcholu přibližuje.

Závěr: Turisté a návštěvníci Brd samozřejmě nebudou odkázáni pouze na značené turistické a cyklistické trasy, ale budou moci využívat všech existujících komunikací v celém zpřístupněném území. Domníváme se však, že je velká škoda, že značené trasy (především pro pěší), jež by na sebe měly vázat největší počet návštěvníků, povedou po nevhodných komunikacích a ve skutečnosti byl zcela popřen původně prezentovaný princip páteřních tras . Naučné stezky jsou poměrně atraktivní a podle nás jsou v rámci možností i dobře navrženy, nemohou však určitě nahradit skutečnou páteřní síť značených tras, včetně hřebenovky. To je podle nás největší slabina stávajících návrhů, která se pravděpodobně v brzké budoucnosti vymstí a stane se i předmětem kritiky turistické veřejnosti.



JUDr. Pavel Čámský ©


Vaše jméno:

Váš názor: Přečtěte si Kodex diskutéra.
Autor:pavel Vloženo: 2016-01-06 11:22:01 IP: 109.72.0.***
Dobrý den pane magistře. Tento článek jsem zaslal redakci už o víkendu, kdy mi řada informací, s nimiž jste nás seznámil na schůzce ve Spáleném Poříčí, nebyla ještě známa - a vycházel jsem tedy bohužel jen z toho, co jsem v dané chvíli věděl. Zpracování článku redakcí a jeho zveřejnění tak shodou okolností proběhlo až po oné schůzce. Nyní bych řadu věcí, v článku uvedených, napsal jinak, protože situace ohledně značení v Brdech má zajímavou dynamiku. Svojí poznámkou jsem ovšem neradil k provádění průzkumu "načerno", spíš jsem jí chtěl naznačit svým způsobem špatně pochopitelné otálení některých úřadů s vydáním povolení k rekognoskaci terénu. Ano - podle map, které jste na schůzce předložil, jsem si také všiml, že odbočka na vrch Praha tam už je - na mapách, které jsem měl až do včerejška k disposici já, tam ještě nebyla. I některé jiné trasy, aspoň z letmého pohledu, jsem vnímal jako velmi rozumně navržené. Jistě, že lze vést cestu povalovým chodníčkem přes trvale podmáčené území, pokud to ovšem není zbytečné, když o cca 100m dál vede souběžně normální, suchá a docela kvalitní lesní cesta. To jsou právě ty detaily, kdy lituji poměrně omezené vzájemné výměny informací, jež působí nedorozumění, případně může vést i ke zbytečným škodám, vyšším nákladům atd. Musíme doufat, že ve světle posledních informací se podaří zpřístupnit a vyznačit alespoň základní síť pěších i cyklistických tras, aby mohla vést návštěvníky tohoto pohoří vhodným způsobem k zajímavým cílům a oni se na vlastní pěst (a třeba i s rizikem nějakého postihu) k nim dopracovávali svépomocí - pokud možno ještě do začátku hlavní turistické sezóny. Ačkoli můj článek možná působil jako kritika postupu KČT, byl spíš jen povzdechem na tím, jak některé, možná i byrokratické postupy, dokážou komplikovat druhým život. S pozdravem Pavel Čámský.
Autor:Karel Markvart Vloženo: 2016-01-06 10:44:53 IP: 176.97.9.***
Dobrý den, chci reagovat na výše uvedený článek JUDr. Čámského. Nevím, proč ho takto 6.1. napsal, když jsme spolu byli 5.1. na širším jednání na radnici ve Spáleném Poříčí, kde jsem předložil návrh sítě pěších tras na území bývalého vojenského újezdu v Brdech, který obsahuje cca 170 km tras a který vznikl na základě průzkumu v terénu dvaceti našimi značkaři v průběhu listopadu a prosince loňského roku. Na pokyn Rady značení jej zpracovali naši místní značkaři okresu Příbram, Beroun a Rokycany, kteří pak odsouhlasené trasy budou v terénu také značit. Provést průzkum dříve možné nebylo, neboť dříve nám armáda nevydala k této činnosti povolení. Radu JUDr. Čámského, že tam naši značkaři měli jít načerno bez povolení si, prosím, přeberte sami. Náš návrh splňuje celostátně dodržované podmínky stavby sítě značených turistických pěších tras s tím, že jsme se snažili, aby se trasy pokud možno vyhýbaly silnicím a umožňovaly přístup k nejvýznamnějším místům tohoto území a bylo možné po nich vést i AOPK navržené naučné stezky. Takže třeba odbočku na vrch Praha zde máme - ne, že ne. Trasy jsou navrženy i barevně, tedy jakou barvou se vyznačí která trasa. Tento návrh nyní dáme k diskusi a uvítáme jakékoli připomínky k němu. A jen na okraj - značené trasy umíme vést i přes podmáčená území (tam se vybudují povalové chodníčky) i přes nyní křovím zarostlé úseky (zde se snadno např. křovinořezem proseká cestička). Karel Markvart, předseda Rady značení KČT.
Počasí

© Jaroslav Hodrment 2015
Redakce
Právní doložka