Vodní dílo Amerika – ano či ne?

2016-09-29 09:42:05 | JUDr. Pavel Čámský ©

Minulý týden proběhla ve Strašicích veřejná beseda, na které Povodí Vltavy, s.p. včele se svým generálním ředitelem, prezentovalo projekt tzv. suchého poldru v profilu Amerika na Padrťském potoce (Klabavě), který by s výškou hráze cca 20m byl údajně schopen zadržet stoletou vodu a zabránit tedy povodňovým škodám v úseku od Strašic až po Rokycany.

Povodí Vltavy přiblížilo občanům technické parametry uvažované stavby, ujistilo, že by se jednalo skutečně o suchý poldr, který by byl aktivován jen v případě bezprostředně hrozícího povodňového nebezpečí, a zmínilo vývoj názorů na tento záměr. Mj. upozornilo na údajně „průlomovou“ změnu postoje MO, které se doposud vždy k záměru vyjadřovalo negativně, ale letos připustilo jeho realizaci za splnění určitých konkrétních podmínek. Podle ředitele Povodí, pana dr. Kubaly, jsou podmínky stanovené obranou splnitelné.

Také probíhá výměna názorů o projektu s MŽP a AOPK, z níž vyplývá, že tyto instituce spojují svůj případný souhlas s realizací projektu s provedením některých dalších průzkumů, studií a opatření, nicméně Povodí zřejmě vnímá tento postoj jako svým způsobem vstřícný k projektu.

Pan ředitel také připomněl, že to byly především obce v povodí Klabavy (DSO Povodí Horní Berounky), které provedení zásadních protipovodňových opatření na Padrťském potoce (Klabavě) dlouhodobě požadují. Zmínil, že teprve v květnu letošního roku obec Strašice (také člen DSO-PHB), na jejímž katastru by měl být poldr vybudován, záměr jednoznačně odmítla.

Na besedě zazněla řada názorů a připomínek. Přirozeně se na nich vyjadřovali především občané Strašic, které jsou dotčenou obcí v právním i faktickém slova smyslu. Vždyť by měl být poldr vybudován na jejich katastru – a jsou to také Strašice, které první z obcí zažívají důsledky povodní na Klabavě.

Z těch názorů a připomínek určitě stojí za pozornost přinejmenším tyto:

1) Projekt řeší izolovaně povodňové události na Padrťském potoce a jeho hlavních přítocích (Třítrubecký potok a potok Rezerva) NAD uvažovanou hrází, ale nikoli už pod ní, kam v dotčeném území směřují další přítoky z Brd – potoky Vlčí, Tisý, Ledný, Skořický a Kudibál. Voda z těchto potoků velmi významně ovlivňuje situaci dále po toku Klabavy, v Dobřívu, Hrádku, Kamenném Újezdu a Rokycanech. Odpovědi pracovníků povodí k této námitce nebyly zcela jednoznačné a působily přinejmenším nepřesvědčivě.

2) Geolog RNDr.Lang upozornil, že úvaha Povodí využít k budování hráze materiálu (zeminy) z náplav Klabavy mezi Strašicemi a Dobřívem je nereálná, neboť jde o natolik netříděný materiál, že jeho využití k tomuto účelu je nutné vyloučit. K tomu se Povodí prakticky nevyjádřilo, pouze potvrdilo, že v žádném případě by nepostačoval k vybudování hráze materiál, získaný terénními úpravami a zemními pracemi v přímě souvislosti s výstavbou hráze.

3) Na související dotaz, jak by byl řešen stavební provoz, zejména nákladní doprava materiálu na stavbu hráze a jak by tento provoz zasáhl do života obyvatel obcí v okolí, Povodí srozumitelnou odpověď nedalo. V zásadě se pouze vyjádřilo tak, že tuto otázky by bylo nutno řešit AŽ PO kladném rozhodnutí o realizaci projektu. Stejně tak nedokázalo odhadnout, v jakých objemech by bylo nutno provést těžbu dřeva v území případného rozlivu nádrže v době povodní.

4) Na dotaz, jak se k záměru staví správce pozemků – podnik VLS,s.p., který zastupuje stát, jakožto jediného vlastníka dotčených pozemků, ředitel Povodí odpověděl, že doposud se nepodařilo vyjádření podniku VLS, s.p. získat, nicméně připustil, že mezi oběma subjekty (Povodí Vltavy a VLS) dnes existují v jiných záležitostech zásadně odlišné názory.

5) S velkým porozuměním byl auditoriem akceptován názor předsedkyně strašické Komise pro životní prostředí, Mgr. Paulové, podpořený však i dalšími vyjádřeními, že výstavba hráze v uvažované lokalitě by byla v naprostém rozporu se záměrem zachovat krajinný ráz CHKO Brdy a nezastavitelnost území jakýmikoli stavbami, který je implicitně obsažen už ve zřizovací listině CHKO, a jednoznačně se k němu hlásí prakticky všechny obce, které ve zrušeném vojenském újezdu spravují katastry. (V té souvislosti připomínám, že ani nebyl zmíněn dopad, jaký by konkrétně měla výstavba poldru na předměty ochrany v EVL Padrťský potok).

6) Starosta Strašic, pan Ing. Hahner se k záměru také několikrát vyjádřil a zmínil, že nesdílí názor Povodí Vltavy o tom, že by MO nyní podporovalo realizaci projektu.

7) Opakovaně se v diskusi připomnělo, že celý záměr je v zásadě zbytečný a že účinně omezit dopad povodňových situací lze s využitím podstatně méně invazivních a k přírodě i lidem šetrnějších opatření, především při hospodaření v území, respektováním nezastavitelnosti záplavových pásem a případně i s vybudováním více menších vodních zdrží na horních tocích „problémových“ potoků a posilováním retenční schopnosti krajiny.

Náš spolek (Brdy – Res publica,z.s.) dlouhodobě situaci v Brdech sleduje a poměrně podrobně se jí zabývá, včetně záměrů na budování vodních děl v této nyní už i zvláště chráněné oblasti podle zákona. Dovolím si proto vyjádřit i náš názor:

a) Jsme hluboce přesvědčeni, že lze podstatně méně nákladnými, méně drastickými a především k přírodě podstatně šetrnějšími opatřeními dosáhnout postupného návratu k někdejší vysoké retenční schopnosti celého pohoří (zdaleka nejen v inkriminovaném území). Tato opatření podle nás by měla spočívat především v šetrném způsobu hospodaření, který zahrnuje důsledně výběrovou těžbu dřeva, která mj. může vést i k žádoucí různověkosti porostů a jejich kondici; postupným nahrazováním monokultur v místě přirozeným druhovým složením lesů s následným pečlivým dohledem na zachování a efektivitu takových opatření; zaváděním vhodných MZD (melioračních a zpevňujících dřevin) v potřebném rozsahu; radikálním omezení budování zhutněných a zpevněných cest a přibližovacích linek s úplným vyloučením nepropustných (zejména živičných) povrchů a likvidací již nevyužívaných přibližovacích linek; odvodem vody z příkopů a struh u cest zpět do lesa, pokud možno do míst její přirozené akumulace; zastavení všech zásahů, které mohou dlouhodobě nebo i trvale narušit či zcela zničit místa přirozené akumulace vody (mokřady, bažiny, rašeliniště) a likvidaci všech již v minulosti provedených zásahů tohoto typu.

Jsme si vědomi, že hospodařící organizace (VLS,s.p.) již postupně k některým opatřením zde zmíněným přistupuje, nicméně přimlouváme se za jejich podstatně razantnější, důkladnější a komplexní realizaci. V tomto směru předpokládáme také maximální podporu a součinnost orgánu ochrany přírody i jeho odbornou pomoc.

b) Za předpokladu neodkladné realizace výše uvedených opatření v potřebném rozsahu považujeme záměr na vybudování vodního díla Amerika, ale i dalších případných jiných podobně radikálních opatření, za zbytečný a nevhodný.

c) Obecně konstatujeme, že vybudování tohoto (nebo podobného) objektu by nevratně poškodilo přírodu v CHKO Brdy, ohrozilo zde žijící živočišné i rostlinné druhy, ale i lokální klimatické poměry a ve skutečnosti by dále narušilo retenční schopnost krajiny, jakkoli se záměr prezentuje opačně.

d) Výstavba vodního díla by sama o sobě znamenala krajně negativní zásah do krajiny, hluboce by narušila harmonické soužití a vzájemné poměry všech druhů, které ji obývají, ale i život lidí ve Strašicích a dalších obcích, které by stavba přímo či nepřímo zasáhla (hluk, devastace komunikací, výfukové zplodiny, prach atd.).

e) V období posledních 25 let jsme svědky významných klimatických výkyvů a nestability, která může trvat po těžko odhadnutelnou dobu do relativně vzdálené budoucnosti. Jejím průvodním jevem je poměrně četnější výskyt povodňových epizod, kdy i tzv. stoletá voda je nyní jevem podstatně častěji se vyskytujícím, než perioda, na kterou odkazuje. Ze zkušeností, které jsme za poslední léta nabyli, se domníváme, že „stoleté“ i „více jak stoleté“ vody se dnes mohou vyskytovat poměrně často. Poldr, který by měl garantovat bezpečí pouze do úrovně stoleté vody, je i z tohoto pohledu nedostatečný a situaci neřeší. Současně předem odmítáme výstavbu dalších podobných hrází na jiných tocích, jak také bylo v minulosti uvažováno (např. na Ledném potoce v oblasti útvaru Florián apod.). K úvaze si však dovolujeme předložit možnost zvýšení záchytné kapacity Padrťských rybníků posílením jejich hrází a odbahnění dna, v krajním případě i vybudování několika menších zdrží (třeba formou suchých poldrů) na potocích Třítrubeckém, Voložném, Rezervě a dalších.

f) Považujeme za naprosto nepřijatelné, aby se otázka dopadu stavby na přírodu a obyvatele blízkých obcí v jejím průběhu i v následné existenci řešila až po vydání rozhodnutí o povolení stavby. Jsme přesvědčeni, že jakékoli rozhodnutí o ní se musí opírat o veškerá relevantní fakta a možný (pravděpodobný) dopad na přírodní prostředí a životní podmínky dotčených obyvatel musí být do úvah zahrnut.

Pavel Čámský za BRDY-Res publica,z.s.

JUDr. Pavel Čámský ©