Vláda ČR rozhodla o vyhlášení CHKO Brdy

2015-10-14 07:51:36 | JUDr. Pavel Čámský ©

Vláda před dvěma dny (12.10.) schválila nařízení, kterým se vyhlašuje CHKO Brdy – a to s účinností od 1.1.2016. Maraton, který oficiálně trval necelých 5 let, ale neformálně mnohem déle, dospěl do finiše.

O potřebě chránit přírodu v Brdech se s různou intenzitou a naléhavostí diskutuje už téměř 100 let. V roce 1921 přišla s první takovou iniciativou skupina poslanců Sněmovny, která navrhla dokonce vyhlásit v Brdech náš první národní park. Tahle aktivita byla v tehdejší době zřejmě předčasná a Brdy se národním parkem nestaly. Naopak v roce 1926 tehdejší vláda ČSR rozhodla o zřízení dělostřelecké střelnice. Ta v Brdech funguje v podstatě doposud, od roku 1949 pod označením Vojenský újezd Brdy. Na desítky let debaty o ochraně přírody v Brdech zcela utichly, ale znovu se tato myšlenka připomněla po změně politického režimu v naší zemi v roce 1989.

Počátkem devadesátých let se totiž rozhodlo a zrušení tří vojenských újezdů v České republice. Ralsko a Mladá, které využívala především tzv. Střední skupina sovětských vojsk, jež se z naší země po okupaci v roce 1968 konečně stáhla. A Dobrá Voda na Šumavě. Uvažovalo se v té době i o zrušení dalších vojenských újezdů – také o VÚ Brdy. V té souvislosti byla znovu nastolena otázka ochrany přírody na území opouštěných armádou. Značně zdevastované újezdy Ralsko a Mladá se zvláštní ochrany tehdy nedočkaly, VÚ Dobrá Voda byl zařazen do Národního parku a CHKO Šumava. V té době navrhl odbor životního prostředí tehdejšího ONV v Příbrami i vyhlášení CHKO Brdy a zahájil v té věci řadu aktivit. Větší zájem o poznání Brd vyústil přes několik odborných konferencí věnovaných ochraně jejich přírody i do zatím asi nejkomplexnější odborné publikace na toto téma – knihy „Střední Brdy“ autorského kolektivu pod vedením RNDr. Václava Cílka. Kniha vyšla v roce 2005, je podána čtivou formou, přístupnou i laické veřejnosti a vyplývá z ní mj. právě potřeba nějaké speciální formy ochrany brdské přírody. Mezitím však se od rušení dalších vojenských újezdů upustilo a byla přijata teze, že samotný režim vojenských újezdů představuje pro přírodu na jejich území dostatečnou ochranu.

Příslušné státní orgány v té věci vycházely z několika čerstvě nabytých zkušeností. Především se ukázalo, jak nákladná a obtížná (a přesto zdaleka ne dokonalá) je pyrotechnická očista a likvidace dalších ekologických zátěží ve zrušených vojenských újezdech Ralsko a Mladá. Vznikla obava, že podobně by tomu bylo i v dalších případně rušených újezdech, mj. i v Brdech. Druhým, méně oficiálně uváděným důvodem, však zřejmě byla i zkušenost s vyhlášením CHKO na části VÚ Boletice. Existence CHKO zde značně komplikovala probíhající vojenský výcvik a do jisté míry i hospodaření v lesích. Myšlenka rušení dalších vojenských újezdů a následné ochrany přírody na jejich území, se opět na několik let ocitla „u ledu“.

Přesto právě v roce 2005 přišla rokycanská okresní hospodářská komora s návrhem na tzv. „odvojenštění“ VÚ Brdy, jeho využití k civilním účelům, hlavně pro turistiku, rekreaci a sport a na vyhlášení CHKO na části jeho území. Návrh to byl velmi stručný, ale navrhovaná ochrana přírody v Brdech byla podle něho velmi silně redukována ve prospěch jiných, hlavně ekonomických aktivit a rekreačního a sportovního využití. Na něj reagovalo za tím účelem nově založené občanské sdružení Brdy-Res publica protinávrhem k tzv. Projektu Brdy, který opět přišel s myšlenkou zrušení VÚ Brdy, vyhlášením národního parku na jeho vlastním území a s vyhlášením CHKO i v dalších částech Brdské vrchoviny.

OHK Rokycany od svého původního návrhu ustoupila ve prospěch návrhu Brdy-Res publica, ale i ten byl tehdejším establishmentem (a zejména MO) celkem striktně odmítnut s tím, že VÚ Brdy je perspektivní a nezbytný pro výcvik AČR a složek integrovaného záchranného systému. Přesto však od něho sdružení neustoupilo, ale postupně jej modifikovalo podle aktuálního vývoje. Především opustilo myšlenku národního parku, ale navrhlo zajistit ochranu přírody v Brdech formou měkčí, ale legislativně snadněji uskutečnitelnou – CHKO. Ta navíc, na rozdíl od národního parku, nevylučovala ani případnou koexistenci s vojenským újezdem. I to však v té době ještě MO odmítalo.

Tříleté intermezzo s plánem na výstavbu radaru americké protiraketové obrany v letech 2006-2009 na Brdy upřelo pozornost veřejnosti a v roce 2007 byly dokonce některé okrajové části újezdu v omezeném režimu veřejnosti zpřístupněny. Na jedné straně to signalizovalo jistý posun v úvahách MO směrem k větší vstřícnosti veřejnosti, na straně druhé jsme se však také mohli přesvědčit o tom, že zvláštní ochrana přírody v Brdech je a bude nutná. Bylo zřejmé, že zpřístupnění některých částí újezdu bez současné speciální ochrany přírody, není v žádném případě řešením optimálním. I proto byl návrh na vyhlášení CHKO v Brdech sdružením průběžně připomínán a předkládán. V té době získal poměrně značnou podporu právě na Plzeňsku, kdežto na Příbramsku, patrně v důsledku jiných politických preferencí vedení měst, obcí a ORP, byl v podstatě ignorován.

Mezitím však došlo k dalšímu vývoji, který události posunul směrem ke zrušení újezdu a k vyhlášení CHKO. Byly vyhodnoceny zkušenosti ze zrušeného vojenského újezdu Dobrá Voda, kde proběhla pyrotechnická asanace podle jiného modelu, a ukázalo se, že ve spojení s relativně přísnou ochranou přírody je ten model účinnější, efektivnější a především mnohem méně ekonomicky náročný. Do událostí zásadně promluvil i nástup světové finanční krize v roce 2009, která se u nás transformovala do krize hospodářské. Radikálně omezený „zdrojový rámec“ MO vedl k zásadnímu přehodnocení systému jeho financování s důrazem na prioritní zachování a udržení jeho profilujících schopností, na úkor některých jeho dalších, méně naléhavých úkolů. Byl formulován v tzv. Bílé knize o obraně, která spatřila světlo světa v roce 2010. V ní se již objevil návrh na tzv. optimalizaci vojenských újezdů, spočívající především v redukci jejich rozlohy a dokonce úplném zrušení jednoho z nich. Byla sestavena Komise pro optimalizaci vojenských újezdů.

Dne 6.4.2011 oficiálně oznámilo MO svůj záměr zrušit VÚ Brdy. Od toho dne se tedy datuje proces, který již oficiální a formální cestou vedl k včerejšímu schválení Nařízení vlády ČR o vyhlášení CHKO Brdy. Nechci se zde rozšiřovat o jeho mnohdy velmi dramatickém průběhu a připomenu jen jeho klíčové momenty. Na jednání v Jincích, jehož se kromě ministra obrany zúčastnil i ministr životního prostředí, v červenci 2011 byla nastíněna představa, že na místě zrušeného VÚ Brdy by mohla vzniknout CHKO. Ve prospěch této myšlenky se následně v září ve Strašicích naprostou většinou přítomných vyjádřil velmi reprezentativně obsazený seminář „O ochraně Brd povojenských“. V průběhu roku 2011 a 2012 dále probíhaly poměrně vzrušené diskuse o tom, jak má být příroda v Brdech po odchodu vojáků chráněna. Zvažovaly se dva modely – vyhlášení Přírodního parku nebo CHKO. Protože ochrana přírody formou přírodního parku je spíše symbolická, má jen minimální legislativní oporu a prakticky vylučuje aktivní a nutnou péči o přírodu, postupně převážila myšlenka CHKO. Tu podporovalo i ministerstvo obrany, mj. i na základě pozitivních zkušeností ze zrušeného újezdu Dobrá Voda na Šumavě. (Méně nadšeně i podnik VLS).

Iniciativy se ujalo MŽP, které obcím po obvodu újezdu rozeslalo předběžný návrh na vyhlášení CHKO k připomínkování a vyjádření, zda jej podporují. Podle výsledku pak buď měl být zahájen formálně proces vyhlašování CHKO, nebo by kraje vyhlásily Přírodní parky. V květnu 2013 byly průzkum a připomínky obcí vyhodnoceny. Většina se vyslovila pro variantu CHKO a cca v srpnu 2013 byl proto oficiálně zahájen proces jejího vyhlašování.

Původní návrh na vyhlášení CHKO Brdy zahrnul jak území vojenského újezdu, tak další část Brd mimo něj, hlavně v tzv. Jižních (také Třemšínských) Brdech, o celkové rozloze 380 km2. Na základě připomínek některých obcí však byla rozloha chráněného území redukována na dnešních 345 km2.

Došlo však i k parlamentním volbám, které přivedly k moci novou vládní koalici, kde měli značný vliv i odpůrci rušení VÚ Brdy. Znovu byla otázka rušení brdského újezdu zvažována a diskutována a zbrzdila se i příprava zákona, kterým měla být realizována navržená optimalizace vojenských újezdů. Zpomalil se tím i proces vyhlašování CHKO, přímo závislý na tom, zda bude VÚ Brdy skutečně zrušen, nebo ne. Možná, že mnozí mají ještě v živé paměti především nejrůznější politické aktivity a obstrukce, které provázely jak přípravu zákona o hranicích vojenských újezdů v roce 2013, tak i jeho nekonečné schvalování Parlamentem v roce 2014. Bohužel, na straně odpůrců zrušení VÚ Brdy setrvávalo po dlouhou dobu i minulé vedení Příbrami a bylo v té věci velmi aktivní. Realističtější pohled na problematiku rušení újezdu a vyhlašování CHKO přišel v Příbrami až koncem roku 2013, za starostování ing.Pikrta.

Komunální volby v roce 2014 přivedly do Příbrami novou koalici ANO a TOP 09, která se jasně vyjadřovala ve prospěch zrušení VÚ Brdy a vyhlášení CHKO. I podpora nového vedení Příbrami procesu rušení vojenského újezdu pomohla k tomu, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR zákon dne 12.prosince 2014 schválila a následně v lednu 2015 i Senát. Zákon o hranicích vojenských újezdů byl vyhlášen pod č. 15/2015 Sb. a stal se základním a nejdůležitějším předpokladem pro vyhlášení CHKO Brdy.

Návrhem na vyhlášení CHKO se vláda a příslušná ministerstva zabývala v průběhu letošního roku. Bylo nutno překonat ještě určité překážky vzešlé z mezirezortního připomínkového řízení, které vydání příslušného nařízení zpozdily o cca půl roku. Ale dnes je již i tato, zřejmě poslední překážka, za námi a k 1.1.2016 se stane CHKO Brdy skutečností. Všem, kteří se přičinili o úspěšné završení tohoto procesu, patří velký dík.

JUDr. Pavel Čámský ©