Tajemství Dolejšího Padrťského rybníka a něco o Josefském – třetím Padrťském rybníku
2018-09-21 08:52:12 | Karel Urban ©
Hořejší a Dolejší Padrťské rybníky, kdysi nazývané Horní a Dolní, sloužily v minulosti pro rekreační a rybochovné účely, ale také zásobovaly pomocí odběrného kanálu náhony pro hamry, mlýny, šindelky a pily. Pod obcí Padrť se voda vracela zpátky do koryta Padrťského potoka.
Dolejší Padrťský rybník.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Dolejší Padrťský rybník měl vedle hlavního dřevěného vypouštěcího potrubí uzavíratelného čepem i odběrné potrubí stejného systému v levé části hráze, které sloužilo právě k napájení odběrného kanálu.
V roce 1965 došlo k havarijnímu stavu hráze, protože v místě vypouštěcího potrubí v levé části hráze došlo k její destrukci a hrozilo její protržení. Z toho důvodu musel být rybník vypuštěn. Teprve v roce 1975 došlo k opravě hráze a znovu napuštění rybníka. V rámci opravy bylo stávající vypouštěcí zařízení nahrazeno železobetonovým a bylo vybudováno nové vypouštěcí zařízení. Byl vybudován nový bezpečnostní přeliv, kádiště, loviště a panelová komunikace k němu. Dolejší Padrťský rybník byl tedy plných 10 let vypuštěný a v podstatě se z něj stal mokřad. Podle neověřených zpráv se v té době stal i občasným místem výcviku pro vojenskou pásovou techniku. V roce 1978 byl po dlouhém 13tiletém přerušení proveden první výlov.
V následujících letech prosadilo tehdejší vedení Vojenských lesů a statků, za vydatné podpory okresů Příbram a Rokycany, vojáků, vodohospodářů a ekologů, myšlenku tzv. třetího Padrťského rybníka s pracovním názvem Josefský rybník. Rybník se měl vybudovat v severní části cílové plochy Padrť, mimo prostor výcviku, v místech dnešních rybníků Gricák a Ledvinka.
Zatopeno mělo být cca 17 ha o výšce sypané hráze 9,3 m. Rybník měl zajišťovat retenci kvalitní surové vody pro vodárenské účely, zvýšit schopnost území k zadržení přívalových vod a měl vytvořit vhodnou plochu pro faunu a floru. Celý záměr se dotáhl až do úrovně vydaného územního rozhodnutí, ale pak se celý proces zastavil a o finální povolení k provedení této vodohospodářské stavby již nebylo zažádáno. O důvodech vedoucí k zastavení celého procesu těsně před jeho realizací by se dnes dalo pouze spekulovat.
Použité materiály:
Archív Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy
70 let Vojenských lesů a statků Hořovice (publikace 1998)
Karel Urban ©