Server www.turistika-brdy.cz byl založen 1. března 2015
Provazec a tajuplná kamenná zeď - Novelisováno
2017-01-04 11:34:32 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Takřka kilometr dlouhá na sucho vyskládaná mohutná kamenná zeď, v okolí vrcholu Provazce (639 m) i 2 m vysoká, jinde dochovaná jen v základech, se táhne po hřebenu až k sousednímu Holému vrchu, jinde pravoúhle sbíhá dolů příkrým jihovýchodním svahem. Profil této podivuhodné stavby je patrný i na leteckých snímcích. Novelisováno: svůj komentář připojuje PhDr. Věra Smolová, ředitelka Státního okresního archivu v Příbrami.
Brdy, vrch Provazec a tajuplná kamenná zeď.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Vrch Provazec najdete vlevo při komunikaci Buková u Příbramě - Hostomice. Výchozí bod může tvořit křižovatka Pod Provazcem, kde je možné i zaparkovat. Na cestu je třeba si vzít opravdu pevnou obuv. Povrch Provazce je zrádný, kamenitý, jihovýchodní svah je strmý. Bicykl nebrat, postupovat s rozvahou a opatrností. Na vrchol nevede žádná významnější cesta.
Snad nejsnáze se k Provazci dostaneme od již zmíněné křižovatky Pod Provazcem, když se vydáme západním směrem po červené, která dále pokračuje ke Komorsku. Vrchol Provazce však není daleko. Po 200 metrech vlevo mineme malé jezírko a po dalších asi 200 metrech se rovná betonová komunikace začne stáčet mírně vpravo. A právě tady máme příležitost z komunikace sejít a odbočit vlevo na celkem nenápadnou lesní cestu, která nás hustým, jinak těžko prostupným porostem dovede až k Provazci.
Podíváme-li se na Provazec z druhé strany, vrchol vlastně tvoří závěr Údolí V Zabitém. O smyslu pracně vybudovaného, původně jistě monumentálního kamenného díla se vedou spory. Já se kloním k názoru, že by se mohlo jednat o pozůstatek rozsáhlé obory, určené k odchovu spárkaté zvěře. Pokud má někdo jiný názor, či má k dispozici nějaký historický pramen, sem s ním, ať v tom máme jasněji.
PhDr. Věra Smolová píše:
O oboře v těchto místech se mi nepodařilo najít žádnou zmínku. Jisté je, že komárovské, jinecké a zejména dobříšské železné hutě dobývaly potřebnou rudu na Hřebenech s nejvýznamnějšími ložisky právě na Komorsku, kde krevel obsahoval až 50% železa, hnědel 38% a 25%. Jeden železný důl byl pod Pískem (Písky) snad až do začátku 20. století. Byla to tedy hospodářsky významná lokalita. Připojuji výřez z geologické mapy.
Zároveň zhruba v místech vyznačeného bodu na Vaší mapce probíhaly historické hranice několika sousedních panství: Hluboš, Jince, Hostomice, Pičín a o kousek dál i Dobříš (Colloredo-Mansfeld) a Buková. Pro názornost připojuji mapku stavu na začátku 2. poloviny 17. století, kdy pomalu nastává rozvoj podbrdského železářství. Aktuálnější mapku momentálně nemám k dispozici, ale umístění hranic velkostatků kolem roku 1850 se zřejmě nebude až tak lišit. (pozn. redakce: obě mapky viz níže)
Domnívám se, že ona kamenná zeď mohla být nejspíš zdí hraniční mezi některými z výše uvedených panství. Nebyla jsem v této lokalitě více než deset let, a tak už si přesně polohu této zdi nevybavuji.
S pozdravem
PhDr. Věra Smolová, Státní okresní archiv Příbram
(PhDr. Věra Smolová, Státní okresní archiv Příbram)
(PhDr. Věra Smolová, Státní okresní archiv Příbram)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Provazec
Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Věřím, že časem se tu objeví i článek o blízkých lokalitách Komorsko, Starý vrch a Písek (někdy také nazývaný "Písky"), které zde zmínila paní Dr. Smolová. Starý vrch a Komorsko byly skutečně významnými kutišti železné rudy už od středověku. Zřejmě právě v souvislosti s nimi vznikla v jinak velmi odlehlé a nepřívětivé poloze ves Komorsko, jejíž obyvatelé se dobývání železné rudy věnovali. Ves zanikla požárem. Důl Komorsko byl provozován poměrně velmi dlouhou dobu a ve svazích hory Písek bylo i vystavěno obydlí naddůlního, které je po jednom z nich nazýváno Šimákovnou. Svého času poskytovalo i občerstvení a útulek turistům, kteří stoupali na vrchol Písku (691m) na němž na přelomu 19. a 20. stol.stávala první rozhledna v Brdech, tzv. Eliščina rozhledna. Dnes stojí na Písku věž radaru Řízení letového provozu. Chata Šimákovna přežila v upravené podobě až do dnešních dnů. Bohužel občerstvení ani nocleh turistům už neposkytuje. Zato se od ní nabízejí hezké výhledy do údolí Litavky. Svým způsobem zůstává Velká brdská zeď na Provazci, pokud jde o důvody i přesnější datování jejího vzniku stále tak trochu tajemstvím. Obě vysvětlení - jak to, že se jednalo o oboru, tak o hraniční zeď panství, mají své zastánce i odpůrce, nikdo však nebyl schopen doložit žádný skutečně relevantní důkaz o tomm, k jakému účelu byla zeď skutečně vybudována. Doměnky samozřejmě, jakkoli pravděpodobné, nejsou důkazem. A to je myslím dobře, protože i malé tajemství dodává lokalitě na atraktivitě. Když k tomu připočteme poměrně divoký a nepříliš přístupný terén v závěru údolí V Zabitém, v jehož ústí došlo v dobách husitských na místní poměry ke krvavé bitvě, činí tuto jinak nepříliš známou oblast Brd velmi zajímavou a hodnou návštěvy.
Když jsem dal do dvou vrstev na sebe mapku hranic panství od Dr. Smolové a současnou turistickou mapu na serveru mapy.cz, vychází mi, že by se v případě hřebenu Provazce mělo jednat o hranice panství Jineckého (Čenkov) a Pičínského. Nevýhodou je, že mapka hranic panství není příliš detailní, takže z jistotou nemohu tvrdit, zda hranice vede přímo po hřebenu Provazce. Na mapce jsem místo, které mi vyšlo srovnáním vrstev, označil červenou šipkou.
Díky za článek. Dost často se nyní zapomíná, že Brdy nejsou jen CHKO, ale jejich velice půvabná a romantická část leží i na pravém břehu Litavky, mezi Čenkovem, Jinci a Hostomicemi. Právě o těchto místech se tu píše. Kolik je těch, kteří znají třeba zrovna Provazec, nebo prošli Údolím V Zabitém či kolem pramenů Chumavy? A stojí to tam za to. Stejně jako Velká Baba a Fabiánovo lože, vrch Písek, Komorsko nebo Dvůr Náves.