Ochranná a bezpečnostní pásma ve Vojenském újezdu Brdy – minulost a současnost

2018-09-10 08:17:18 | Karel Urban ©

Vojenský újezd Brdy měl vymezené, na základě požadavku Ministerstva obrany, vnější ochranné pásmo vojenského újezdu nebo také zájmové území vojenského újezdu. Ve vymezeném území bylo třeba pro civilní stavby v režimu stavebního povolení a územního rozhodnutí souhlasu vojenské správy. Ochranné pásmo bylo stanoveno ve vzdálenosti zhruba 1 km od hranice vojenského újezdu a jeho úkolem bylo zamezit nevhodným stavbám, které by mohly omezit či narušit režim ve vojenském újezdu.

V samotném vojenském újezdu byla stanovena řada bezpečnostních pásem, tzv. ohrožených prostorů střelnic. Ohrožené prostory byly v době střeleb uzavírány (rozsah uzavření byl dán typem zbraní) a ještě nedávno jsme mohli vidět hlídkující vojáky na přístupech do vojenského újezdu.

Nejrozsáhlejší ohrožené pásmo bylo stanoveno pro dělostřeleckou střelnici. Velké ohrožené pásmo měla letecká střelnice, protiletecká střelnice, tanková střelnice či protitanková střelnice.

Cílem střeleb byly zejména dopadové plochy Brda (dnes Vševojsková střelnice Brda), Jordán a Tok, dále cílová plocha Kolvín, Padrť (někdy nesprávně uváděno Padrtě) a Bahna. Kolem těchto ploch byly provedeny tzv. protipožární pásy (někdy mylně uváděno protipožární příkopy). Tyto široké pásy oddělovaly dopadové a cílové plochy od okolních lesů a měly za úkol zamezit přenesení požárů, protože doprovodným jevem střeleb byly právě časté požáry.

Lesy měly statut zvláštního určení, ale souběžně s tím fungovaly jako hospodářské lesy. Protipožární pásy sloužily zároveň jako obslužné dopravní cesty a využívali je i vojenští hasiči, kteří z nich kontrolovali vzniklé požáry, aby se nepřenesly dál do lesa. Požáry se hasily pouze v případě nebezpečí přenosu do lesa.

Vojenský újezd měl také uzavřený letecký koridor do max. výšky 12 000 m podle typu použitých zbraní, max. výška platila v případě střeleb z raketometů či samohybných kanónových houfnic vzor 77 ráže 152 mm (známé také pod názvem DANA).

Vojenský újezd Brdy plnil i významnou vodohospodářskou funkci, protože se jedná o významnou pramennou oblast. Pro zdroje pitné vody (jímaliště, vrty, vodojemy, akumulační nádrže) byla vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů v rozsahu I. – III. stupňů (dnes platí pouze I. a II. stupně). Tato ochranná pásma vyhlásil v minulosti Okresní úřad v Příbrami, protože až do svého zániku byl věcně a místně příslušným orgánem na úseku vodního zákona a také na úseku zákona o ochraně přírody.

Vojenský újezd Brdy byl ze správního hlediska začleněn do Středočeského kraje a okresu Příbram. Tato ochranná pásma jsou stále platná, v roce 2014 zpřísnil Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy závazné podmínky pro činnosti v ochranných pásmech vodních zdrojů II. stupně.

V roce 2014 vydalo Ministerstvo obrany opatření obecné povahy pro vojenské zařízení na Praze (známé spíše jako meteoradar Praha). Byla stanovena III. ochranná pásma tohoto zařízení za účelem ochrany jeho bezpečnosti a nerušeného provozu. III. ochranné pásmo zasahuje až do obce Nepomuk.

V roce 2015 stanovil Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy ochranné pásmo Posádkového cvičiště Jince a ochranné pásmo VÚ 3255 Jince (známé také pod lidovým názvem "Němí"). V těchto ochranných pásmech je stanovena stavební uzávěra s výjimkou staveb pro potřeby AČR, vodohospodářských staveb a staveb pro plnění funkcí lesa.

Je zde možné vyznačovat turistické trasy či cyklostezky. Ochranné pásmo VÚ 3255 Jince je území vně nově vybudovaného plotu, tzv. houbařského plotu, protože tento nově ohraničený prostor byl v minulosti označen pouze cedulemi a režim byl často narušován zejména v houbařské sezoně. Ochranné pásmo posádkového cvičiště je možné v případě výcviku AČR uzavřít, protože zároveň plní funkci ohroženého prostoru posádkového cvičiště v případě použití těžkého kulometu ráže 12,7 mm nebo v případě střeleb na Vševojskovou střelnici Brda ze zmíněných samohybných houfnic DANA.

Výcvik Armády ČR je z dikce zákona o obraně republiky možný na celém území bývalého vojenského újezdu, protože se jedná o objekt důležitý pro obranu státu (někdy mylně prezentováno jako oblast …). V rámci ochranného pásma posádkového cvičiště jsou stále činná další vojenská zařízení, jako je např. palebné postavení Felbabka, tábořiště Křešín, letiště Jordán, tábor Valdek atd.

Posledním významným opatřením pro území bývalého vojenského újezdu Brdy je Opatření obecné povahy o zřízení bezpečnostních pásem se zákazem vstupu do některých částí zrušeného vojenského újezdu Brdy na území Chráněné krajinné oblasti Brdy, které v roce 2017 vydalo Ministerstvo obrany. Toto opatření naleznete na webových stránkách MO. Opatření je jednoduše řečeno rekapitulací dokončené, tedy spíše nedokončené pyrotechnické sanace území.

Celá řada výše popsaných opatření je stále v platnosti a tato opatření vedou v konečném důsledku k dokonalé územní ochraně CHKO Brdy, tedy k maximálnímu omezení jakékoliv výstavby na území  bývalého vojenského újezdu Brdy.

Přílohy:

Mapa ohrožených prostorů střelnic z roku 1990. Z mapy jsou patrné ohrožené prostory střelnic (tučné kontury), které bylo nutné v době střeleb uzavírat a bez kterých by nebylo možné ostré střelby realizovat. Vnější ochranné pásmo je vyznačeno tečkovanou konturou, kolem dopadových ploch jsou vyznačeny křížky protipožární pásy. Žlutě vyznačené oblasti byly využívány pro přímý výcvik AČR a patřily pod správu Vojenské ubytovací a stavební správy, později převážně pod Agenturu nakládání a hospodaření s nemovitým majetkem, zelené plochy pod správu státního podniku Vojenské lesy a statky ČR.

Ochranné pásmo Posádkového cvičiště Jince.

Vodohospodářská mapa - ochranná pásma vodních zdrojů v okolí Pilské a Lázské nádrže.

Karel Urban ©