www.pribramsko.eu | www.nebeske.cz |

Ochrana přírody ve vojenském újezdu Brdy

2019-03-14 09:30:27 | Karel Urban ©

Vzhledem ke statutu vojenských újezdů, tedy uzavřených oblastí určených k výcviku armády, byla ochrana přírody logicky upozaděna. Vojenský újezd Brdy (vojenský újezd) měl to štěstí, že k přímému výcviku sloužily převážně odlesněné plochy obklopené lesy, které plnily vedle hospodářské funkce roli ochranných bezpečnostních pásem a nebyly k výcviku zásadně využívány.

Foto

Dopadová plocha Tok po dělostřelecké palbě a následném požáru, tzv. vojenském managementu, díky kterému plocha nezarůstá dřevinami na úkor cenných vřesovišť, které se po požáru brzy obnoví.
(Foto Karel Urban)

Proto se příroda ve vojenském újezdu Brdy zachovala ve vynikajícím stavu. K tomu samozřejmě přispělo i vyloučení člověka a jeho aktivit z tohoto prostoru a časem také omezení vojenského výcviku.

Zásadní zlom v ochraně přírody ve vojenském újezdu nastal v roce 2008, kdy byly na území vojenského újezdu vyhlášeny v rámci evropské soustavy NATURA 2000 evropsky významné lokality (EVL) Hrachoviště, Felbabka, Ohrazenický (Pstruhový potok), Mešenský potok, Padrťský potok (Klabava), Octárna a Ledný potok. Později přibylo Padrťsko, Brda, Tok, Trokavecké louky a Teslíny. Pro každou lokalitu byla vyhotovena smlouva mezi Újezdním úřadem vojenského újezdu Brdy (újezdní úřad) a vlastníky o smluvní ochraně EVL. Ve smlouvě byla popsána charakteristika lokality, přípustné a nepřípustné činnosti, předměty ochrany a navrhované managementy lokality. Lokality jsou označeny v terénu na všech přístupech cedulkou na ocelovém sloupku s názvem smluvně chráněné území.

Tato „novinka“ ve vojenském újezdu měla za příčinu to, že se ochraně přírody začala věnovat oproti minulým letům zvýšená péče. Ministerstvo obrany a újezdní úřad založily dobrovolnou pracovní skupinu, zejména za účelem stanovení managementových opatření pro EVL. Základním kamenem skupiny, kterou vedl a koordinoval ekolog vojenského újezdu, byla ekoložka Generálního štábu AČR, pracovníci AOPK ČR z regionálního pracoviště Střední Čechy a botanik a zoolog z Hornického muzea v Příbrami. Skupina úzce spolupracovala s vlastníky dotčených pozemků, tedy s VLS ČR s.p. a VUSS Plzeň (později AHNM Praha) a s dalšími externími spolupracovníky. Cílem bylo stanovit a provést managementová opatření v jednotlivých lokalitách za účelem vytvoření ideálních podmínek pro rostlinné a živočišné druhy.

Roční rozpočet na managementové opatření byl v průměru 600 – 700 000 Kč, zadané práce převážně prováděly VLS ČR, s.p. Managementy byly rozděleny na tzv. zásahové a bezzásahové (to se týkalo zejména vodních toků s cílem udržet vodní koryta v přirozeném stavu a apod.). Počáteční činnost byla soustředěna na nejvíce zanedbané lokality, jednalo se hlavně o kosení zarostlých lučních enkláv nebo o obnovení a údržbu tůní. Tato činnost byla často spojena s rekultivací ve smyslu odvozu stavební suti a dalších odpadů. Začaly se provádět výřezy náletových dřevin za účelem udržení bezlesí, namátkou na Jordánu, Trokaveckých loukách, Padrtích nebo na Hrachovišti. Byla provedena zkušební seč litorálních porostů v oblasti Hořejšího Padrťského rybníka. V některých případech se využila i tzv. samovýroba dřeva, kdy zpravidla místním obyvatelům byla umožněna za mírný poplatek těžba náletových dřevin. To bylo velmi výhodné, protože byl splněn účel navrhovaných opatření a nestálo to žádné finanční prostředky.

Později byla realizována i technická nebo provozní opatření za účelem ochrany přírody. Jedno z důležitých opatření bylo zřízení stavidla na výpusti Dolejšího Padrťského rybníka a vybudování odtokového kanálu s cílem přefiltrovat odtékající vodu z Padrťských rybníků od hustých rybničních sedimentů. V této souvislosti byla snížena obsádka kapra na Padrťských rybnících o cca 30 %. V oblasti Zadních Bahen byl vybudován na Ledném potoce (předmět ochrany mihule potoční) přechodový stupeň, za účelem migrace ryb do horního toku Ledného potoka. Pstruhový rybník poblíž osady Velcí byl vypuštěn a odrybněn, z důvodu ohrožení populace mihule potoční.

Velká pozornost byla také věnována výzkumu, monitoringu a spolupráci s odbornými institucemi nebo jednotlivci. O výzkum v Brdech byl velký zájem, kterému bylo v zásadě vždy vyhověno. Studenti v rámci studií nebo disertačních prací prováděli zoologické a botanické průzkumy, ornitologové prováděli v celém prostoru dlouhodobý výzkum.

Jihočeská univerzita dlouhodobě sledovala pobřežnici jednokvětou na Lázské nádrži, velký prostor ke geologickému průzkumu dostala Česká geologická služba. V rámci monitoringu, který prováděli členové pracovní skupiny nezávisle na sobě, byly zjištěny zásadní, do té doby neznámé skutečnosti. Byl např. zjištěn úhyn raků na Padrťském potoce a později na Ohrazenickém potoce, z největší pravděpodobností z důvodu udušení, díky abnormálním obsahům těžkých kovů v žábrách raků (převážně starších raků říčních) v souvislosti s velkým poklesem kyslíku ve vodě. Kontaminace Středních Brd těžkými kovy díky historické činnosti železáren v okolí Brd a příbramských hutí a kontaminace půd z důvodu výskytu rudních ložisek je všeobecně známá. Tento proces pravděpodobně probíhal v minulosti v tocích s výskytem raků dlouhodobě, aniž ho někdo zaregistroval. Na základě informace od příslušníků AČR byl potvrzen velmi nadějný výskyt raka kamenáče v oblasti Předních Bahen na Vlčím potoce. V souvislosti s rozmístěním pastí na odchyt norka amerického a souběžného monitoringu byl ověřen optimistický výskyt vydry říční a zároveň byla posílena teorie, že vydra říční vytlačí norka amerického z lokality, kterou obývá. Díky záznamům z vojenských kamer byl také zachycen výskyt rysa ostrovida a nějaký čas byly nalézány stržené srny. Monitoring byl obecně zajišťován četnou terénní činností, protože újezdní úřad neměl k dispozici např. fotopasti. Na druhé straně měli ochránci přírody díky tomu obrovský přehled o sledovaném území. Nezapomnělo se ani na estetickou stránku krajiny, na diagonále přes Padrťskou pláň směrem k Záběhlé byla vysázena alej s více než 200 stromy.

Vedle zmíněných činností je také potřeba zmínit podporu AČR, která v rámci výcviku provedla řadu managementových opatření tzv. zadarmo, buď v rámci běžného výcviku (narušování půdního krytu střelbou, pojezdy, následné požáry), nebo např. výřezy v okolí bunkru na Jordánu nebo na Brdě. Také občas vyhověla požadavkům skupiny a nasměřovala výcvik do lokalit, kde bylo potřeba narušit půdní kryt pojezdem těžké techniky za účelem prohloubení a obnovy tůní. Svojí technikou také zajistila zahrnování lokalit na Vystrkově devastovaných sběrači zkamenělin. V souvislosti s vojenskou činností tedy slýcháváme o termínu tzv. vojenského managementu, kdy vojenská činnost může být pro přírodu prospěšná. Tento termín platí ale pouze při občasné vojenské činnosti, v případě intenzivního výcviku se už jedná spíše o poškozování přírody.

Bohužel ne všechno se podařilo zrealizovat. Péče se nedostalo oblasti Předních a Zadních Bahen poblíž Strašic, zejména z nedostatku finančních prostředků. Tato lokalita má obrovský potenciál hlavně z toho důvodu, že zde nalezneme v podstatě všechny druhy, které se jinak v Brdech vyskytují pouze na jednotlivých lokalitách. Vedle zmíněného raka kamenáče se zde potvrdila informace o výskytu listonoha letního, kterého známe z Hrachoviště. Je zde hojný kosatec sibiřský a na odlesnění lokality čekají vřesy, aby zde mohly expandovat. Tato oblast by se mohla v budoucnu stát výkladní skříní CHKO Brdy. Nepovedlo se dotáhnout do konce vypuštění Octárny a její odrybnění, z důvodu ochrany mihule potoční. Problémem je vodohospodářské využití nádrže pro Příbram a složité technické řešení v souvislosti s dočasným odstavením tohoto zdroje pitné vody.

V tomto výčtu jsem popsal jenom významnější aktivity v souvislosti s ochranou přírody ve vojenském újezdu a činností pracovní skupiny, aby veřejnost dostala v kostce informaci, že ochrana přírody měla ve vojenských újezdech své důležité místo. Pomyslný štafetový kolík v ochraně přírody převzala Správa CHKO Brdy, která navazuje na činnost újezdního úřadu v oblasti ochrany přírody a pracovní skupiny. Má k tomu vytvořeny nadstandardní podmínky, hlavně díky personálnímu obsazení v počtu 7 – 10 zaměstnanců oproti jednomu v dobách vojenského újezdu (správní území je o 85 km2 větší). Další obrovskou výhodou je skutečnost, že pro svojí činnost má několikanásobně vyšší finanční rozpočet, bez kterého je v podstatě nemožné provádět významné managementové zásahy.


Nově vybudovaná tůň pro obojživelníky na Felbabce.
(Foto Karel Urban)
David Fischer z Hornického muzea v Příbrami při instalaci klece na norka amerického u Padrťského potoka.
(Foto Karel Urban)
Výřezy dřevin (olší) pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka.
(Foto Karel Urban)
Přehrazení výpusti Dolejšího Padrťského rybníka.
(Foto Karel Urban)
Monitoring mihule potoční na Ohrazenickém potoce poblíž osady Velcí.
(Foto Karel Urban)
Sanace luk na Vystrkově po nelegální těžbě zkamenělin.
(Foto Karel Urban)

Karel Urban ©


Počasí

© Jaroslav Hodrment 2015
Redakce
Právní doložka