Myslivecká burza slavila úspěch

2016-03-16 08:21:57 | Pavel Moulis ©

Rokycanští ochránci přírody provozující záchrannou stanici živočichů na Berounsku, Hořovicku a Rokycansku se netají spoluprací se členy Hubertova cechu, tedy myslivci. I to byl možná jeden z dobrých důvodů pro pokračování pořádání myslivecké burzy, která se již podruhé konala o uplynulém víkendu (12. března) v sále Restaurace Na Střelnici v centru Rokycan.

Oproti minulému roku, tak bylo zvoleno místo, kde se koncentruje činnost rokycanských ochránců přírody, kteří se kromě záchrany zvířat věnují dětem, mládeži i provozu centra ekologické výchovy. Ze Svaté u Zdic na Berounsku se tak druhý, velmi povedený ročník, stěhoval do Rokycan. A dopadlo to nad očekávání.

Vstup pro dvacítku prodejců byl již od osmi hodin, vše oficiálně začalo mírně po deváté hodině přivítáním přítomných a představením programu, respektive přednášejících. Tématem samozřejmě nemohlo být nic jiného než myslivost. První přednášející byla Ing. Jitka Maxová z Mirošova, která pohovořila na téma „Lovecké signály v praxi“. Velice poutavou formou přiblížila posluchačům historii a vývoj loveckých signálů včetně praktických ukázek. Kromě hudebního projevu si zájemci mohli prohlédnout řadu nástrojů či si některý z nástrojů u ing. Maxové objednat, neboť se ve volných chvílích zabývá i jejich výrobou.

Po krátké přestávce, kterou mnozí využili k občerstvení, dostal prostor Radim Šíma z Komárova. Ten měl připravenou přednášku s výstižným názvem „Vábení zvěře v našich honitbách“. I on, jako zkušený řečník, si okamžitě získal nejen respekt, ale i obdiv posluchačů, zvláště pak při vábení některých druhů zvěře. Sympatické bylo, že si případní zájemci mohli sami vábení zkusit.

Pozornost posluchačů i řada otázek k oběma přednášejícím napovídala, že témata byla zajímavá, ale hlavně dále využitelná pro praktickou myslivost. A to byl i hlavní důvod proč spojit odbornou část s burzou, která přilákala do Rokycan více než sto padesát zájemců. Ti zcela jistě nelitovali, neboť měli možnost nakoupit nejen věci staršího data nemalé sběratelské hodnoty, ale i věci úplně nové. Vždyť myslivost má tolik co nabídnout.

I samotná definice myslivosti, která ji představuje jako „soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví„ dává tušit, že možnosti jsou nemalé a je jen na samotných myslivcích, jak ji využijí. Myslivost je, ale i souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stádia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Zároveň je to i záměrná, účelná a každodenní činnost ve prospěch přírody a zvěře.

Myslivci jí vykonávají dobrovolně a za nemalých časových i finančních obětí, které tráví při výchově zdravé, silné a odolné zvěře. Vysazují a ošetřují však i remízky, obdělávají myslivecká políčka, budují krmelce a další myslivecká zařízení, shromažďují krmivo pro zvěř a přikrmují zvěř zejména v době zimního strádání, tlumí nemoci zvěře, odchovávají bažanty, divoké kachny i koroptve a vypouštějí je do přírody. Loví jen v době lovu a při zachování všech podmínek a způsobů lovu, střelbu na mysliveckou vzdálenost nevyjímaje. Ulovené zvěři vzdávají poctu a společné hony končí výřadem a trubačskými fanfárami. Používají i zvláštní mluvu, dodržují tradice a zvyky a na společných posezení obveselují přítomné mysliveckou latinou. Při výkonu práva myslivosti používají speciálně vycvičené lovecké psy, pro něž ročně pořádají několik stovek kynologických akcí, zkoušek a výstav.

Důležitou součástí myslivosti je po kynologickém klubu, který sdružuje chovatele různých plemen i Klub sokolníků, jehož členové cvičí lovecké dravce k lovu zvěře, ochraňují letiště před jinými opeřenci, vinice před špačky či města od přemnožených holubů. Zároveň odchovávají i mláďata zvláště chráněných druhů dravců, které pak vypouštějí do přírody. Úspěchy zaznamenává i Klub fotografů, o čemž svědčí celá řada ocenění nejen i nás, ale i v zahraničí. Velkou péči a starostlivost věnují myslivci i práci s dětmi a mládeží ve svých kroužcích, kde se zájemci učí poznávat přírodu a zvěř, vnímat přírodní zákonitosti a jevy, prohlubovat citový vztah ke všemu co přírodu tvoří. Mládež je i významným pomocníkem myslivců při shromažďování krmiv, krmení a sčítání zvěře či při stavbě budek. Každoročně je pro ně organizována soutěž mysliveckých znalostí „Zlatá srnčí trofej“, které se úspěšně zúčastňují i mladí rokycanští ochránci přírody a množství letních táborů. Úspěchy však zaznamenávají i další Kluby, např. trubačů či autorů. Myslivecké spolky tedy mají obrovský lidský potenciál, který kromě vysoce odborné činnosti zajišťuje i kulturní vyžití v řadě, především malých obcí.

Představit myslivce i z tohoto pohledu byl i smysl pořádání druhého ročníku myslivecké burzy, kde si zájemci mohli koupit řadu zajímavých a praktických věcí např. nože, krásné grandlové šperky, vycpaniny, oblečení, pozorovací techniku, kožešiny, paroží, ale i fotopasti, knihy či další, neméně zajímavé věci.

Cílem pořádané myslivecké burzy byla nejen výměna sběratelsky zajímavých kousků, přátelská výměna zkušeností, ale i prohloubení spolupráce mezi myslivci a rokycanskými ochránci přírody, kteří provozují záchrannou stanici živočichů a spolupráce s myslivci je nezbytná. Vždyť myslivci jsou zřejmě i nejpočetnější skupinou hospodařící v přírodě. Bylo by tedy vhodné tohoto lidského, odborně vzdělaného potenciálu v rámci zvyšování úživnosti v krajině využít. Nápomocni k tomu budou nejen rokycanští ochránci přírody, kteří se věnují i ozeleňování krajiny či úklidu v přírodě, ale i další rozumně myslící lidé.

A co říci závěrem? Dvacet vystavovatelů, dva špičkoví přednášející, skvělé prostory s výtečnou kuchyní i obsluhou, symbolické vstupné a více než sto padesát účastníků. Taková je bilance druhé myslivecké burzy, která je dnes již minulostí. Naznačila však, že je nutné v započaté aktivitě pokračovat, neboť zájem ze strany veřejnosti bezesporu stoupá. Burza zároveň i přiblížila myslivost nejen jako nevyčerpatelný zdroj inspirace všech uměleckých oborů, ale i to, že myslivost kromě lásky k přírodě vyžaduje i široké odborné znalosti. Řada návštěvníků si tak uvědomila, že myslivost mohou vykonávat jen ti, kteří mají rádi přírodu, ctí její zákony, dodržují stanovená pravidla a jsou při tom čestní, spravedliví, ukáznění, mají vysokou morálku, odpovědnost i nadšení. A s takovými jsme se mohli v Rokycanech setkat.

Děkujeme tedy všem prodejcům, přednášejícím, návštěvníkům, příjemné obsluze Restaurace Na Střelnici v Rokycanech i týmu organizátorů z pořádající ZO ČSOP Rokycany (www.csop.erc.cz) za vytvoření skvělé atmosféry myslivecké burzy, která díky svému úspěchu bude mít i v příštím roce své pokračování. Jsme rádi, že se pozvolna stává pojmem mezi mysliveckou i nemysliveckou veřejností a pozvolna si vytváří svou tradici. Takže opět za rok na viděnou.

Pavel MOULIS
předseda ZO ČSOP Rokycany

Pavel Moulis ©