Hraniční hřeben, zapomenuté místo jihovýchodních Brd
2018-07-04 09:33:18 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Jihovýchodní Brdy, součást Přírodního parku Třemšín, jsou často neprávem opomíjenou brdskou lokalitou. Voltušská vyhlídka s opravdu impozantním rozhledem, zdaleka viditelný vrchol Štěrbiny s vysílačem, divoké skalisko v kamenném moři zvané Kočičí Hrádek a také nesnadno přístupný Hraniční hřeben.
Brdy. Hraniční hřeben, Špičatá skála, skalisko necelých 200 m severozápadně od vrcholu, který je někdy nesprávně označován jako Hradecký hřeben (721 m).
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Hraniční hřeben je na většině současných map ovšem uváděn nesprávně - jako Hradecký hřeben. Omyl patrně vznikl kartografickou chybou. Již II. vojenské (Františkovo) mapování (1836-1852) zaznamenává název „Hraničný hřeben“, a to pro celé pásmo vrcholů mezi Štěrbinou (753 m) a Altánem (669 m, zde Gloriet), stejně i III. vojenské mapování (1877-1880). Také na prvorepublikové mapě z roku 1928 ještě vidíme v podstatě totéž. Avšak na mapě z roku 1952 je již označení chybné. Na dalších, pozdějších mapách, které chybu opakují, se dokonce redukuje nesprávný název Hradecký hřeben na jeden z bezejmenných vrcholů tohoto pásma, čímž se ztrácí původní označení celého hřebenu. Vracíme se tedy k názvu původnímu, historicky doloženému a také logičtějšímu. Hraniční hřeben totiž tvořil hranici, dělící rožmitálské, březnické a tochovické lesy.
Tedy velmi stručně a přehledně: nejvyšším vrcholem Hraničního hřebene je Štěrbina (753 m, zde z daleka viditelná věž vysílače). Jihovýchodně pak pokračuje vrchol s kótou 721 m (někdy na mapách chybně označován jako Hradecký hřeben), kterému vévodí věkovitý dub. Necelých 200 m severozápadně od něj z lesa překvapivě vystupuje mohutné rozeklané skalisko, rozpukané a poskládané z kamenných bloků, zvané Špičatá skála. Jeho okolí je poseté nakupenými kameny. Jedná se o málo navštěvované, odlehlé a drsně romantické místo. Dále pak Hraniční hřeben jihovýchodně pokračuje k významnějšímu bodu, zvanému Na vrchu (695 m, odtud z mýtiny vidět na brdský vrchol Praha) a je zakončen vrchem Altán (669 m).
K Hraničnímu hřebeni se nejspíš vydáme po modré, a to buď z Bezděkova pod Třemšínem nebo z druhé strany, od Třemšína. K nejvyšší Štěrbině a dále k Voltušské vyhlídce z modré odbočíme na sever, použijeme některou z lesních cest. Do blízkosti jihovýchodního pokračování Hraničního hřebene odbočují z modré na jih dvě větší lesní cesty. Patrně výhodnější je ta, která Hraniční hřeben obchází západně. Ale i z té budeme muset na vhodném místě odbočit a k vrcholu s kótou 721 m opatrně postupovat volným kamenitým lesem. Dále můžeme po hřebeni postupně pokračovat až k Altánu. Lokalita je poměrně nepřehledná, doporučuji použít mapu a GPS.
Na náročný výlet doporučuji pevnou obuv, i v létě dlouhé kalhoty chránící před šlahouny ostružin, případně trekingové hole pro stabilitu pohybu v kamenitém terénu.
Mgr. Jaroslav Hodrment ©