www.pribramsko.eu | www.nebeske.cz |

Hraniční hřeben, zapomenuté místo jihovýchodních Brd

2018-07-04 09:33:18 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©

Jihovýchodní Brdy, součást Přírodního parku Třemšín, jsou často neprávem opomíjenou brdskou lokalitou. Voltušská vyhlídka s opravdu impozantním rozhledem, zdaleka viditelný vrchol Štěrbiny s vysílačem, divoké skalisko v kamenném moři zvané Kočičí Hrádek a také nesnadno přístupný Hraniční hřeben.

Foto

Brdy. Hraniční hřeben, Špičatá skála, skalisko necelých 200 m severozápadně od vrcholu, který je někdy nesprávně označován jako Hradecký hřeben (721 m).
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)

Hraniční hřeben je na většině současných map ovšem uváděn nesprávně - jako Hradecký hřeben. Omyl patrně vznikl kartografickou chybou. Již II. vojenské (Františkovo) mapování (1836-1852) zaznamenává název „Hraničný hřeben“, a to pro celé pásmo vrcholů mezi Štěrbinou (753 m) a Altánem (669 m, zde Gloriet), stejně i III. vojenské mapování (1877-1880). Také na prvorepublikové mapě z roku 1928 ještě vidíme v podstatě totéž. Avšak na mapě z roku 1952 je již označení chybné. Na dalších, pozdějších mapách, které chybu opakují, se dokonce redukuje nesprávný název Hradecký hřeben na jeden z bezejmenných vrcholů tohoto pásma, čímž se ztrácí původní označení celého hřebenu. Vracíme se tedy k názvu původnímu, historicky doloženému a také logičtějšímu. Hraniční hřeben totiž tvořil hranici, dělící rožmitálské, březnické a tochovické lesy.

Tedy velmi stručně a přehledně: nejvyšším vrcholem Hraničního hřebene je Štěrbina (753 m, zde z daleka viditelná věž vysílače). Jihovýchodně pak pokračuje vrchol s kótou 721 m (někdy na mapách chybně označován jako Hradecký hřeben), kterému vévodí věkovitý dub. Necelých 200 m severozápadně od něj z lesa překvapivě vystupuje mohutné rozeklané skalisko, rozpukané a poskládané z kamenných bloků, zvané Špičatá skála. Jeho okolí je poseté nakupenými kameny. Jedná se o málo navštěvované, odlehlé a drsně romantické místo. Dále pak Hraniční hřeben jihovýchodně pokračuje k významnějšímu bodu, zvanému Na vrchu (695 m, odtud z mýtiny vidět na brdský vrchol Praha) a je zakončen vrchem Altán (669 m).

K Hraničnímu hřebeni se nejspíš vydáme po modré, a to buď z Bezděkova pod Třemšínem nebo z druhé strany, od Třemšína. K nejvyšší Štěrbině a dále k Voltušské vyhlídce z modré odbočíme na sever, použijeme některou z lesních cest. Do blízkosti jihovýchodního pokračování Hraničního hřebene odbočují z modré na jih dvě větší lesní cesty. Patrně výhodnější je ta, která Hraniční hřeben obchází západně. Ale i z té budeme muset na vhodném místě odbočit a k vrcholu s kótou 721 m opatrně postupovat volným kamenitým lesem. Dále můžeme po hřebeni postupně pokračovat až k Altánu. Lokalita je poměrně nepřehledná, doporučuji použít mapu a GPS.

Na náročný výlet doporučuji pevnou obuv, i v létě dlouhé kalhoty chránící před šlahouny ostružin, případně trekingové hole pro stabilitu pohybu v kamenitém terénu.


Brdy. Mohutný dub na jednom z vrcholů Hraničního hřebene, na současných mapách chybně označeného jako Hradecký hřeben (721 m).
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy. Již II. vojenské (Františkovo) mapování (1836-1852) zaznamenává název „Hraničny hřeben“, a to pro celý hřeben od Štěrbiny po Altán. Altán je zde uveden jako "Gloriet" (z francouzského gloriette - ozdobná stavbička, často ze stran otevřená a tím průvětrná, typicky doplněná o sloupové loubí). Pozůstatky stavbičky na Altánu se nedochovaly.
Brdy. Také III. vojenské mapování (1877-1880) zaznamenává název „Hraniční hřeben“.
Brdy. Také prvorepubliková mapa z roku 1928 zaznamenává název „Hraniční hřeben“ pro celý hřeben od Štěrbiny pom Altán.
(Mapu poskytl Bronislav Kormunda z Bezděkova, který mne na tuto kartografickou chybu upozornil)
Brdy. Na mapě z roku 1952 je již Hraniční hřeben označen chybně jako Hradecký.
(Mapu poskytl Bronislav Kormunda)



Mgr. Jaroslav Hodrment ©


Vaše jméno:

Váš názor: Přečtěte si Kodex diskutéra.
Autor:Karel Urban Vloženo: 2018-07-07 09:47:05 IP: 89.102.190.***
Souhlas s panem Hodrmentem, s mapy.cz je velmi dobrá spolupráce, pokud navrhovatel doloží relevantní podklady pro své tvrzení (fotky, mapy, odborné články). Teď bych řekl, že Brdy na mapy.cz jsou oproti 2 rokům dozadu, kdy tady napáchali škody různí umělci a KČT (Faust, různá sedla o kterých nikdo neslyšel, Chlukov, požární příkopy atd.) ve slušném stavu. Snad je pryč doba, kdy stačilo poslat na mapy.cz návrh na změnu bez jakéhokoliv doložení jeho relevantnosti.
Autor:J. Hodrment Vloženo: 2018-07-04 15:23:05 IP: 176.98.110.***
Na server mapy.cz jsem již podal námět na změnu s odkazem na mapové podklady v článku výše. Moje minulé náměty (označení lesní cesty Carvánecké, Korunské, správné označení Havelské, Brdecké a Perkanské) již akceptovány byly, tak snad bude akceptován i tento. Na mapě se odsouhlasené náměty objevují asi za 2 - 3 týdny od jejich podání. Snažím se vše podrobně doložit fotkami z terénu (např. cedule VLS) nebo mapovými podklady. Mimochodem, dá to dost práce. Ale na druhé straně, mapy.cz patří díky mobilní aplikaci, kde je k dispozici turistická mapa of-line a mapa samozřejmě pracuje z GPS, k těm nejpodrobnějším a nejužívanějším.
Autor:Jiří Kantor Vloženo: 2018-07-04 13:47:55 IP: 88.101.62.***
Na Mapy.cz je možné (vpravo dole) "Nahlásit chybu". Nevím, jestli argumentaci uznají a jeden vrchol označí názvem Hraniční hřeben ze starých map, když na nich označoval opravdu hřeben, ne jeden bod. A hlavně: na ZM 10 ("oficiální" mapě) je též Hradecký, a to pro hřeben, ne vrchol. To by se musela podat oficiální žádost o změnu. Jinak zajímavý článek, někdy tam budu muset zajít.
Autor:Karel Urban Vloženo: 2018-07-04 11:28:54 IP: 193.179.186.***
Jižní část Brdské vrchoviny se lišila od centrální vojenské části pouze jednou drobností - chyběla jí pointa o zakázaném ovoci.
Počasí

© Jaroslav Hodrment 2015
Redakce
Právní doložka