Cestou po hranici historických panství ve Středních Brdech
2024-03-11 08:57:12 | Karel Urban - text a foto ©
Střední Brdy byly v minulosti administrativně rozčleněny podle vlastnictví jednotlivých panství, kterým lesy v Brdech patřily a ve kterých hospodařily. To se začalo měnit po roce 1926, kdy velkou část lesních pozemků odkoupila Československá republika za účelem zřízení dělostřelecké střelnice.
(Foto Karel Urban)
Následně, po únorovém převratu v roce 1948, a posléze v souvislosti se zřízením vojenského újezdu Brdy, zbytek území přešel do vlastnictví Československé republiky.
Hranice mezi jednotlivými správními celky tvořily zpravidla cesty či průseky, příkopy, valy, toky, kamenné řady nebo přirozené přírodní útvary, kde byly při jejich okrajích často v pravidelných intervalech osazeny hraniční kameny, podobné patníkům. Ty byly opracovány z místní všudypřítomné horniny, z kambrických slepenců. Každý hraničník měl zpravidla na každé straně, podle majitele panství, nějaké označení.
Dnes jsem se vydal s přáteli po části jedné takové hranice, která je unikátní tím, že zde byl zachován poměrně ucelený úsek s velkým počtem hraničníků, ve Středních Brdech bohužel již ojedinělý, protože drtivá většina těchto němých svědků minulosti byla přemístěna (odcizena) nebo navždy zničena.
Vydali jsme se průsekem lesa směrem od vrchní části Toku západně k lokalitě na Boru, kde stávala hájovna Pražského Arcibiskupství. Na tomto průseku jsou osazeny hraničníky mezi bývalým Dobříšským a Hořovickým panstvím, značené z jedné strany písmenem D (Doberschisch) a z druhé strany písmenem H (Horowitz), které byly osazeny odhadem kolem poloviny 19. století. Některé hraničníky jsou v perfektním stavu, některé jsou již povalené či zarostlé okolní vegetací.
Naše cesta měla samozřejmě svůj účel. V prvé řadě povalené či zarostlé hraničníky co nejdříve narovnáme a osadíme, samozřejmě po předchozí domluvě s vlastníkem lesa. Následně se pokusíme iniciovat dohodu s vlastníkem v tom smyslu, aby tyto historické mezníky byly zachovány i pro další generace, tedy aby nebyly dotčeny jakoukoliv činností, která by je mohla poškodit. To si tyto němí svědkové minulosti rozhodně zaslouží.
Karel Urban
Karel Urban - text a foto ©