Dobré dopoledne, je čtvrtek 25.4.2024, 10:14. Dnes má svátek Marek, zítra Oto.
Server www.turistika-brdy.cz byl založen 1. března 2015
Server www.turistika-brdy.cz byl založen 1. března 2015
Bohutínský vrch, jedna z brdských osmistovek
2017-01-31 15:00:22 | Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Bohutínský vrch (843 m), čtvrtá nejvyšší hora Brd, leží v srdci centrální části pohoří. Najdeme jej v odlehlé a málo navštěvované lokalitě, asi 1,5 km jižně od Toku. Jeho hustě zalesněná plochá vrcholová část na jihu náhle spadá několika kamennými sutěmi a úbočí pak dále klesá k Borskému sedlu.
Brdy. Kamenné moře pod Bohutínským vrchem.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Snad nejsnáze se k Bohutínskému vrchu dostaneme z rozcestí Obecnické a Bahenské lesní cesty, tedy nedaleko zmíněného Borského sedla. Naproti Bahenské vede k severu neznačená lesní cesta, která nás velkou serpentinou přivede na rozsáhlou mýtinu, ze které je za dobrého počasí dobře vidět na vrchol Prahy s radarovou věží.
Stoupáme dále vzhůru a vnoříme se do lesa, který pokrývá vrcholovou partii Bohutínského vrchu. Porost je zde dosti hustý. Na první křižovatce lesních cest se vydáme vlevo a poté opět vlevo volným lesem. Samotný vrchol je označen kamenným mužíkem a cedulkou. Velmi těžko se v hustém porostu hledá, takže doporučuji použít GPS.
Pár desítek metrů od vrcholu jižním směrem se les otevírá a krajina prudce spadá kamenným mořem dolů k Borskému sedlu. Za příznivého počasí je zde pěkný výhled, který potvrzuje, že Bohutínský vrch opravdu patří mezi nejvyšší brdské hory.
Lesní cesta, kterou jsme sem dorazili, pokračuje dále směrem k nejvyšší hoře Brd Toku rovinatým, často zamokřeným zalesněným terénem. Jedná se o jednu z nejzajímavějších a nejodlehlejších brdských lesních cest, probíhající ve výšce kolem 840 m. Budeme-li pokračovat dále severovýchodním směrem, můžeme posléze narazit na zpevněnou Čihadelskou lesní cestu, která nás dovede k Carvánce, nebo opačným směrem zpět k Obecnické cestě.
Krajina mezi Bohutínským vrchem a Čihadelskou lesní cestou sice neobsahuje výrazná převýšení, bez znalosti terénu však patří k orientačně náročnějším. Proto raději necestujeme bez podrobné mapy či aplikace GPS.
Pozor! Bohutínský vrch se nachází v území, kde bude do konce roku 2017 ještě probíhat pyrotechnická očista a proto doporučujeme respektovat pokyny na cedulích, umístěných kolem přístupových cest.
GPS vrcholu: 49.6897744N, 13.8709342E
Brdy. Rozcestí Obecnické a Bahenské lesní cesty. Rovně Obecnická lesní cesta směr Bor. Vlevo tabulkou označena lesní cesta Bahenská. Vpravo neznačená lesní cesta na Bohutínský vrch.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy. Pohled z mýtiny pod vrcholovou partií Bohutínského vrchu na další brdskou osmistovku - Prahu. Její radarová věž je odtud vzdálena asi 5 km vzdušnou čarou.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy. Vrchol Bohutínského vrchu je označen kamenným mužíkem a cedulkou na stromě. Mezi stromy v pozadí již prosvítá okraj lesa, na kterém je zlom dolů do kamenného moře.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy. Vrchol Bohutínského vrchu je označen kamenným mužíkem a cedulkou na stromě.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Brdy. Pohled do krajiny z okraje srázu nad kamenným mořem.
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
(Foto Mgr. Jaroslav Hodrment ©)
Mgr. Jaroslav Hodrment ©
Autor:J. Hodrment
Vloženo:
2017-02-03 16:52:38
IP:
176.98.110.***
Ještě pár slov o tom, zda jsou tabulky VLS dogma. Jsem si např. vědom, že lesní cesta Kormundovka se dříve jmenovala Kormundka a že dnes vede z velké části jinudy, než jak je zakresleno na mapě z třicátých let minulého století. Takže dogma to není a jsou věci, které by se určitě daly rozporovat. Ale na druhé straně - neměli bychom zapomínat, že v Brdech jsou již instalovány řádově stovky cedulí VLS, označujících lesní cesty a další přibývají. Staly se výraznými orientačními body v terénu a jsou také tak veřejností vnímány.
Ještě pár slov o tom, zda jsou tabulky VLS dogma. Jsem si např. vědom, že lesní cesta Kormundovka se dříve jmenovala Kormundka a že dnes vede z velké části jinudy, než jak je zakresleno na mapě z třicátých let minulého století. Takže dogma to není a jsou věci, které by se určitě daly rozporovat. Ale na druhé straně - neměli bychom zapomínat, že v Brdech jsou již instalovány řádově stovky cedulí VLS, označujících lesní cesty a další přibývají. Staly se výraznými orientačními body v terénu a jsou také tak veřejností vnímány.
Autor:J. Hodrment
Vloženo:
2017-02-03 16:27:21
IP:
176.98.110.***
Článek Příbramském deníku (PD) ze dne 29.8.2016, který jste mi pane V. doporučil, jsem si prostudoval. Portál ČÚZK, který také užívám, se zřejmě už nějakou dobu novelisuje. Některé čtverce map se totiž nenačítají. Ale i tak je vidět, že věta ve zmíněném článku v PD, že "mapa je aktualizována o současný stav lesních cest a najdete v ní také jména většiny lesních cest" dosud věcně naplněna nebyla. V tom máte pravdu. A po více než roce od napsání článku v PD naopak většina lesních cest svá jména na této mapě nemá. Bohužel. To bychom měli dnes lehký život, protože autorita ČÚZK je de iure nezpochybnitelná. Jinak pane V. děkuji za Vaše zajímavé informace. Také bych byl rád, patrně stejně jako Vy, aby bylo zachováno původní názvosloví, pokud je prokazatelné.
Článek Příbramském deníku (PD) ze dne 29.8.2016, který jste mi pane V. doporučil, jsem si prostudoval. Portál ČÚZK, který také užívám, se zřejmě už nějakou dobu novelisuje. Některé čtverce map se totiž nenačítají. Ale i tak je vidět, že věta ve zmíněném článku v PD, že "mapa je aktualizována o současný stav lesních cest a najdete v ní také jména většiny lesních cest" dosud věcně naplněna nebyla. V tom máte pravdu. A po více než roce od napsání článku v PD naopak většina lesních cest svá jména na této mapě nemá. Bohužel. To bychom měli dnes lehký život, protože autorita ČÚZK je de iure nezpochybnitelná. Jinak pane V. děkuji za Vaše zajímavé informace. Také bych byl rád, patrně stejně jako Vy, aby bylo zachováno původní názvosloví, pokud je prokazatelné.
Autor:V.
Vloženo:
2017-02-03 12:25:01
IP:
46.13.3.***
Pozn.: při přebírání majetku od AČR si VLS označily komunikaci Obecnice-Bor jako Obecnickou, jelikož Borských cest by již bylo moc: od Nepomuka i od Třech Trubek jde taky Borská cesta. Borská myslivna byla uprostřed lesů a na každém bývalém panství, později lesní správě, měli svou Borskou; nijak se to nepletlo... Pro majetkové označení by to však nebylo vhodné. Původní místní název je tedy Borská cesta - od Pilky na Bor. Z Obecnice přes Roviny k Pilce je to pak Sklenohuťská cesta. Ernestýnka se říká rovnému úseku cesty z křižovatky s Borskou; dále ke Zmrzlému je to Bahenská. Označení cest v terénu nelze brát jako dogma. V Příbramském deníku dne 29.8.2016 je článek o správnosti či nesprávnosti místních názvů v různých mapách, tam je to dobře vystiženo a je zde uveden odkaz na ČUZAK, v jehož mapách jsou vyfiltrovány místní názvy - ovšem ne všechny místní názvy a většinou ani názvy cest.
Pozn.: při přebírání majetku od AČR si VLS označily komunikaci Obecnice-Bor jako Obecnickou, jelikož Borských cest by již bylo moc: od Nepomuka i od Třech Trubek jde taky Borská cesta. Borská myslivna byla uprostřed lesů a na každém bývalém panství, později lesní správě, měli svou Borskou; nijak se to nepletlo... Pro majetkové označení by to však nebylo vhodné. Původní místní název je tedy Borská cesta - od Pilky na Bor. Z Obecnice přes Roviny k Pilce je to pak Sklenohuťská cesta. Ernestýnka se říká rovnému úseku cesty z křižovatky s Borskou; dále ke Zmrzlému je to Bahenská. Označení cest v terénu nelze brát jako dogma. V Příbramském deníku dne 29.8.2016 je článek o správnosti či nesprávnosti místních názvů v různých mapách, tam je to dobře vystiženo a je zde uveden odkaz na ČUZAK, v jehož mapách jsou vyfiltrovány místní názvy - ovšem ne všechny místní názvy a většinou ani názvy cest.
Autor:J. Hodrment
Vloženo:
2017-02-03 11:15:34
IP:
176.98.110.***
Pane V., pokud máte Vy nebo někdo jiný nějaké informace o bývalé lovecké chatě Ernestýnka, o které píšete, nebo znáte zdroj či máte foto, prosím ozvěte se.
Pane V., pokud máte Vy nebo někdo jiný nějaké informace o bývalé lovecké chatě Ernestýnka, o které píšete, nebo znáte zdroj či máte foto, prosím ozvěte se.
Autor:J. Hodrment
Vloženo:
2017-02-03 10:52:41
IP:
176.98.110.***
Pane V., děkuji Vám za informace. Jen pár poznámek k některým Vašim údajům. Podle mapy původem z VLS, kterou mám k dispozici, je cesta od Pilky k Boru označena jako "LC Obecnická". Proto jsem tento název použil. Podle této mapy Obecnická vede z Obecnice až po Bor. Naopak jako Borská je na mapě označena cesta od Hradiště k Boru, která pak dále pokračuje jako Hořovská. Obě tyto cesty jsou již v terénu označeny na začátku i na konci cedulkou VLS. Co se týče Bahenské, tak je na zmíněné mapě označena jako Bahenská-Ernestýnská, ačkoli podle cedule VLS na začátku i na konci je jen Bahenská. Co se týče Čihadelské a Dřevěnky, jejich začátky jsou označeny cedulí VLS, ale jejich styk u Carvánky označen není. Na zmíněné mapě jsou obě tyto cesty dokonce označeny jako cesta jedna, a to "Dřevěnka-Čihadelská". Díky roztříštěnosti informačních zdrojů je tedy situace poněkud složitá. Já se snažím při popisu vycházet hlavně z cedulí, které do terénu postupně instalují VLS nebo KČT. Ty jsou v terénu vidět a patří k důležitým orientačním ukazatelům.
Pane V., děkuji Vám za informace. Jen pár poznámek k některým Vašim údajům. Podle mapy původem z VLS, kterou mám k dispozici, je cesta od Pilky k Boru označena jako "LC Obecnická". Proto jsem tento název použil. Podle této mapy Obecnická vede z Obecnice až po Bor. Naopak jako Borská je na mapě označena cesta od Hradiště k Boru, která pak dále pokračuje jako Hořovská. Obě tyto cesty jsou již v terénu označeny na začátku i na konci cedulkou VLS. Co se týče Bahenské, tak je na zmíněné mapě označena jako Bahenská-Ernestýnská, ačkoli podle cedule VLS na začátku i na konci je jen Bahenská. Co se týče Čihadelské a Dřevěnky, jejich začátky jsou označeny cedulí VLS, ale jejich styk u Carvánky označen není. Na zmíněné mapě jsou obě tyto cesty dokonce označeny jako cesta jedna, a to "Dřevěnka-Čihadelská". Díky roztříštěnosti informačních zdrojů je tedy situace poněkud složitá. Já se snažím při popisu vycházet hlavně z cedulí, které do terénu postupně instalují VLS nebo KČT. Ty jsou v terénu vidět a patří k důležitým orientačním ukazatelům.
Autor:V.
Vloženo:
2017-02-02 16:15:51
IP:
80.188.69.***
Pan Libor má ve všem pravdu. Bohutínský vrch - umělý a vymyšlený název. Místní název Na Páté. Nejedná se o samostatnou horu ani vrch, ale o jižní část tocké náhorní plošiny. Borské sedlo = U Jeřábku. Obecnické sedlo = Na Rovinách. V P.deli = obecnický vulgonázev, do map rozhodně nepatří. Správně Bártův dub. Obecnická cesta = Borská cesta (Pilka - Bor) Čihadelská je po Carvánku, od Carvánky k Aliance je Dřevěnka. Křižovatka cest Bahenská - Borská = Ernestýnka - podle býv.lovecké chaty, která tu stála ještě za 1.republiky. Atd.
Pan Libor má ve všem pravdu. Bohutínský vrch - umělý a vymyšlený název. Místní název Na Páté. Nejedná se o samostatnou horu ani vrch, ale o jižní část tocké náhorní plošiny. Borské sedlo = U Jeřábku. Obecnické sedlo = Na Rovinách. V P.deli = obecnický vulgonázev, do map rozhodně nepatří. Správně Bártův dub. Obecnická cesta = Borská cesta (Pilka - Bor) Čihadelská je po Carvánku, od Carvánky k Aliance je Dřevěnka. Křižovatka cest Bahenská - Borská = Ernestýnka - podle býv.lovecké chaty, která tu stála ještě za 1.republiky. Atd.
Autor:Libor
Vloženo:
2017-02-02 08:00:11
IP:
89.102.187.***
Máte pravdu, byl by to delší proces. Já osobně ale žádný problém nevidím. Vojenská pětadvacítka (to co dnes vidíme v tomto měřítku na CUZK) je velmi kvalitní. Asi před 3 roky se trošku aktualizovala, opravily se nějaké názvy (např. Paterák, Voložný potok), upřesnily lokality (např. Bártův dub). To všechno vychází ze starých katastrálek, ověřených názvů. Ještě bych přivítal třeba opravu Hejláku na Hejlův vrch, který byl takto označen ještě v 50 letech. Taky se tam něco dupluje, buď přímo v Brdech nebo s blízkým okolím (Hlava, Dubová hora). V Brdech se vyskytuje neúrekom stejných místních názvů, které se ani do map nedávají, jenom ty nejvýznamnější, protože by v tom byl zmatek (voják, bílý křížek, obrázek, baština). Já osobně mám zmatek v tom novém názvosloví, když se pod tzv. zavedenými názvy skrývají názvy, které zná omezená skupina lidí, viz Bohutínský vrch, Faust, nikdo neví jak vznikly, kdo je tam dal. Pak jsou tady názvy jako v Prdeli, které sami umřely po tom, když se zjistil správný název lokality (dost zarážející). To samé v poslední době Obecnické sedlo, neznám, nevím kde je. Jsou tady zavádějící výrazy, zkomoleniny stávajích (nádž Alianka). Vzpomínám Tokskou vyhlídku, když už, tak vyhlídku na Tok nebo Třemošenskou vyhlídku atd. Nemám prostě pocit, že z každého výletu a z každé vyhlídky musí hned vznikat nové názvy. A zásadně, když už, tak by měly vznikat na základě historických faktů a ne na duševním prdu člověka, který se zrovna ocitl někde v Brdech a rozhodl se, že tam po něm musí něco zůstat.
Máte pravdu, byl by to delší proces. Já osobně ale žádný problém nevidím. Vojenská pětadvacítka (to co dnes vidíme v tomto měřítku na CUZK) je velmi kvalitní. Asi před 3 roky se trošku aktualizovala, opravily se nějaké názvy (např. Paterák, Voložný potok), upřesnily lokality (např. Bártův dub). To všechno vychází ze starých katastrálek, ověřených názvů. Ještě bych přivítal třeba opravu Hejláku na Hejlův vrch, který byl takto označen ještě v 50 letech. Taky se tam něco dupluje, buď přímo v Brdech nebo s blízkým okolím (Hlava, Dubová hora). V Brdech se vyskytuje neúrekom stejných místních názvů, které se ani do map nedávají, jenom ty nejvýznamnější, protože by v tom byl zmatek (voják, bílý křížek, obrázek, baština). Já osobně mám zmatek v tom novém názvosloví, když se pod tzv. zavedenými názvy skrývají názvy, které zná omezená skupina lidí, viz Bohutínský vrch, Faust, nikdo neví jak vznikly, kdo je tam dal. Pak jsou tady názvy jako v Prdeli, které sami umřely po tom, když se zjistil správný název lokality (dost zarážející). To samé v poslední době Obecnické sedlo, neznám, nevím kde je. Jsou tady zavádějící výrazy, zkomoleniny stávajích (nádž Alianka). Vzpomínám Tokskou vyhlídku, když už, tak vyhlídku na Tok nebo Třemošenskou vyhlídku atd. Nemám prostě pocit, že z každého výletu a z každé vyhlídky musí hned vznikat nové názvy. A zásadně, když už, tak by měly vznikat na základě historických faktů a ne na duševním prdu člověka, který se zrovna ocitl někde v Brdech a rozhodl se, že tam po něm musí něco zůstat.
Autor:J. Hodrment
Vloženo:
2017-02-01 23:30:16
IP:
176.98.110.***
Libore, ano, názvoslovných sporů je bohužel v Brdech nezanedbatelný počet. Ty by se dle mého názoru měly postupně řešit. A to dá nějakou práci (studium zdrojové literatury, starých map, katastrů atd.). Do toho bych se příliš pouštět nechtěl, hlavně z časových důvodů. Jsem rád, že u naprosté většiny ostatních brdských lokalit je názvosloví poměrně jasné a nikdo jej nezpochybňuje. Já na serveru dávám přednost aktuálním nezprostředkovaným poznatkům přímo z terénu a ty se snažím nějak stručně a utilitárně popsat a zdokumentovat. Je na čtenářích, a těch celkem přibývá, protože o Brdy je zájem, aby si na danou lokalitu udělali vlastní pokud možno poučený názor, případně uvážili, zda jim popisované místo vůbec stojí za to navštívit. Ne každý má motivaci trmácet se například po odlehlých neznačených a zamokřených cestách, prodírat hustým lesem nebo šplhat po kamenech.
Libore, ano, názvoslovných sporů je bohužel v Brdech nezanedbatelný počet. Ty by se dle mého názoru měly postupně řešit. A to dá nějakou práci (studium zdrojové literatury, starých map, katastrů atd.). Do toho bych se příliš pouštět nechtěl, hlavně z časových důvodů. Jsem rád, že u naprosté většiny ostatních brdských lokalit je názvosloví poměrně jasné a nikdo jej nezpochybňuje. Já na serveru dávám přednost aktuálním nezprostředkovaným poznatkům přímo z terénu a ty se snažím nějak stručně a utilitárně popsat a zdokumentovat. Je na čtenářích, a těch celkem přibývá, protože o Brdy je zájem, aby si na danou lokalitu udělali vlastní pokud možno poučený názor, případně uvážili, zda jim popisované místo vůbec stojí za to navštívit. Ne každý má motivaci trmácet se například po odlehlých neznačených a zamokřených cestách, prodírat hustým lesem nebo šplhat po kamenech.
Autor:Libor
Vloženo:
2017-02-01 16:29:47
IP:
89.102.187.***
Díky za odpověď, v podstatě jste mi potvrdil mé přesvědčení, že zdrojem je Geodezie On Line. Já osobně jsem s tím pánem jednal na jaře minulého roku a upřímně řečeno, jímala mne hrůza. On ofic mapu ČUZK bere jenom jako pomůcku, zásadní jsou pro něj nasbírané informace od místních znalců a konzultace doslova a do písmene po hospodách, ale co je zásadní, on ty informace neověřuje a většinu z nich dává hned do svých map, které pravidelně aktualizuje. No abych to zkrátil, po 20 minutách i on pochopil, že celý jih a jihovýchod od Padrtí není bezlesí a mapy za několik dní stáhnul z prodeje (tuším 2 vydání). Ty názvy jsem mu ale nerozmluvil. Takže z křižovatky pod Jordánem zvané U Bártova dubu nebo Bártův dub udělal lokalitu V Prdeli a podobně. Teda ne on, ale ten expert, co mu to nadiktoval. Asi takhle nějak vzniká názvosloví v Brdech podle Geodezie ON line, katastrofa, děs, běs. Ty jejich mapy nemají cenu ani zlámané grešle. Brdy jsou poměrně složité na určení nejvyššího bodu vrcholu, typický je třeba Malý Tok, Tok, Praha. A taky se obtížně identifikují i vlastní vrcholy. Já osobně Bohutínský vrch nepovažuji za vrchol, protože zejména jeho severní strana navazuje přímo na úpatí Toku a tento vrch není omezen sklonem ze všech stran. Když už by to měl být vrchol, tak bych volil (po řádném projednání) název Podkova, podle blízké lokality U Podkovy. Mimochodem, ve vojenské pětadvacítce je v mapě vymezena pouze kota 843, ale v mapách cz. a mapě CUZK už ta kota není vyznačena. To také o něčem svědčí. S těmi názvy lesních cest bych si nedělal hlavu, to není podstatné. Každá cesta je označena na začátku i na konci, stačí si ty názvy najít, označit a máte v podstatě celou cestu vytrasovanou (označit podle cedule začátek a konec a opačně, podle toho, z jaké strany vstupujete). Souhlasím s vámi o potřebě aktualizovat nově zrekonstruované cesty a zvýraznit je do mapy, orientace v terénu je hned snažší. Namátkou Bártův dub směrem k údolí Reservy - Bor (až moc luxusní asfaltka) nebo cesta od pod vrcholem Koruny na Bor. Závěrem, ten název mně nijak nepohoršuje, uklidňuje mne to, že v oficiálních mapách neexistuje. Každopádně jako brdskou osmistovku bych ho neprezentoval nebo s dovětkem, že je to jen pomístní, neoficiální název místa.
Díky za odpověď, v podstatě jste mi potvrdil mé přesvědčení, že zdrojem je Geodezie On Line. Já osobně jsem s tím pánem jednal na jaře minulého roku a upřímně řečeno, jímala mne hrůza. On ofic mapu ČUZK bere jenom jako pomůcku, zásadní jsou pro něj nasbírané informace od místních znalců a konzultace doslova a do písmene po hospodách, ale co je zásadní, on ty informace neověřuje a většinu z nich dává hned do svých map, které pravidelně aktualizuje. No abych to zkrátil, po 20 minutách i on pochopil, že celý jih a jihovýchod od Padrtí není bezlesí a mapy za několik dní stáhnul z prodeje (tuším 2 vydání). Ty názvy jsem mu ale nerozmluvil. Takže z křižovatky pod Jordánem zvané U Bártova dubu nebo Bártův dub udělal lokalitu V Prdeli a podobně. Teda ne on, ale ten expert, co mu to nadiktoval. Asi takhle nějak vzniká názvosloví v Brdech podle Geodezie ON line, katastrofa, děs, běs. Ty jejich mapy nemají cenu ani zlámané grešle. Brdy jsou poměrně složité na určení nejvyššího bodu vrcholu, typický je třeba Malý Tok, Tok, Praha. A taky se obtížně identifikují i vlastní vrcholy. Já osobně Bohutínský vrch nepovažuji za vrchol, protože zejména jeho severní strana navazuje přímo na úpatí Toku a tento vrch není omezen sklonem ze všech stran. Když už by to měl být vrchol, tak bych volil (po řádném projednání) název Podkova, podle blízké lokality U Podkovy. Mimochodem, ve vojenské pětadvacítce je v mapě vymezena pouze kota 843, ale v mapách cz. a mapě CUZK už ta kota není vyznačena. To také o něčem svědčí. S těmi názvy lesních cest bych si nedělal hlavu, to není podstatné. Každá cesta je označena na začátku i na konci, stačí si ty názvy najít, označit a máte v podstatě celou cestu vytrasovanou (označit podle cedule začátek a konec a opačně, podle toho, z jaké strany vstupujete). Souhlasím s vámi o potřebě aktualizovat nově zrekonstruované cesty a zvýraznit je do mapy, orientace v terénu je hned snažší. Namátkou Bártův dub směrem k údolí Reservy - Bor (až moc luxusní asfaltka) nebo cesta od pod vrcholem Koruny na Bor. Závěrem, ten název mně nijak nepohoršuje, uklidňuje mne to, že v oficiálních mapách neexistuje. Každopádně jako brdskou osmistovku bych ho neprezentoval nebo s dovětkem, že je to jen pomístní, neoficiální název místa.
Autor:J. Hodrment
Vloženo:
2017-02-01 15:40:27
IP:
176.98.110.***
Libore, děkuji za Vaši připomínku. Před časem jsem zaregistroval, že kolem Bohutínského vrchu proběhla diskuse. Bohužel nevím, zda je název již opravdu oficiální, proces do detailů neznám. Z čeho jsem vycházel? Bohutínský vrch je zaužívaný na mapě Geodézie ON Line (1. vydání, 1:25000) z roku 2011, viděl jsem jej i v následujícím vydání (loni v červnu vyšlo již 4. vydání, které ještě k dispozici nemám). Název je dnes již užíván na řadě serverů, za jeho evidenci je přímluva i na brdy.org (který hodnotím velmi vysoko). O delším úzu svědčí i tabulka na vrcholu, která je patrně staršího data. Takže stručně řečeno vycházím pouze z úzu, nikoli normy. Bohužel, to není zdaleka jediná potíž v situaci, kdy se člověk snaží popsat nějakou brdskou lokalitu. Na mapách jsou poměrně často označeny cesty, které dnes v terénu prakticky neexistují, na druhé straně nejsou zpracovány ty, které existují nově a jsou výrazné. Je dobré, že VLS instalovaly řadu cedulek s označením názvů cest. Někdy však není zřejmé, když cesta někde začíná, kde končí (viz problém naproti sobě jdoucích cest Čihadelská a Dřevěnka a mohl bych jmenovat další), některé cesty mají dokonce více konců (viz lesní cesta Červené potoky, která má označeny tři konce). Určité rozkolísanosti se ale vzhledem k nové situaci CHKO nedivím. Věřím, že se diskutabilní body časem postupně vyjasní a míra nejasností a rozkolísanosti bude ubývat.
Libore, děkuji za Vaši připomínku. Před časem jsem zaregistroval, že kolem Bohutínského vrchu proběhla diskuse. Bohužel nevím, zda je název již opravdu oficiální, proces do detailů neznám. Z čeho jsem vycházel? Bohutínský vrch je zaužívaný na mapě Geodézie ON Line (1. vydání, 1:25000) z roku 2011, viděl jsem jej i v následujícím vydání (loni v červnu vyšlo již 4. vydání, které ještě k dispozici nemám). Název je dnes již užíván na řadě serverů, za jeho evidenci je přímluva i na brdy.org (který hodnotím velmi vysoko). O delším úzu svědčí i tabulka na vrcholu, která je patrně staršího data. Takže stručně řečeno vycházím pouze z úzu, nikoli normy. Bohužel, to není zdaleka jediná potíž v situaci, kdy se člověk snaží popsat nějakou brdskou lokalitu. Na mapách jsou poměrně často označeny cesty, které dnes v terénu prakticky neexistují, na druhé straně nejsou zpracovány ty, které existují nově a jsou výrazné. Je dobré, že VLS instalovaly řadu cedulek s označením názvů cest. Někdy však není zřejmé, když cesta někde začíná, kde končí (viz problém naproti sobě jdoucích cest Čihadelská a Dřevěnka a mohl bych jmenovat další), některé cesty mají dokonce více konců (viz lesní cesta Červené potoky, která má označeny tři konce). Určité rozkolísanosti se ale vzhledem k nové situaci CHKO nedivím. Věřím, že se diskutabilní body časem postupně vyjasní a míra nejasností a rozkolísanosti bude ubývat.
Autor:Libor
Vloženo:
2017-02-01 09:16:30
IP:
193.179.186.***
Bohutínský vrch se nevyskytuje na žádné oficiální mapě včetně mapy ČUZK. Nevyskytuje se ani v žádné literatuře vč. knih Jana Čáky. O Bohutínském vrchu není nikde zmínka, neprošel žádným procesem, aby se mohl oficiálně prezentovat. Pominu to, že už označení vrch je dost problematické. Připomínám to, že není v Brdech problém označit lokalitu, kopec, památné místo, když to projde řádným procesem a ukáže se, např. na tomto případě, že se jedná o vrch, který dostane jméno. V Brdech je více míst, které mají nějaké jméno, ale většinou ho zná jenom omezený počet lidí, zpravidla těch lidí, které si to místo označili. To je typický příklad tohoto vrchu. Nic proti tomu, v poslední době zaznamenávám taková názvosloví, o kterých jsem v životě neslyšel, a osypky z toho v žádném případě nemám. Je tady nové brdské období, každý by se chtěl nějak zviditelnit a zapsat. Ale pokud budeme prezentovat toto názvosloví, vzniklé nahodile bez hiostorických podladů, na základě podnětu každého trempa, turisty nebo nevím co ještě, tak už se budeme dostávat do roviny wikipedie, kam si může každý přispívat kdy chce a co chce a každý ví, že wikipedie není oficiální ani odborný podklad. Problematika mapových podkladů CR ale má své pevná pravidla. Možná by pan redaktor mohl článek doplnit, z jakého zdroje čerpal, nebo jak dospěl k tomu, že kota 843 nese název Bohutínský vrch.
Bohutínský vrch se nevyskytuje na žádné oficiální mapě včetně mapy ČUZK. Nevyskytuje se ani v žádné literatuře vč. knih Jana Čáky. O Bohutínském vrchu není nikde zmínka, neprošel žádným procesem, aby se mohl oficiálně prezentovat. Pominu to, že už označení vrch je dost problematické. Připomínám to, že není v Brdech problém označit lokalitu, kopec, památné místo, když to projde řádným procesem a ukáže se, např. na tomto případě, že se jedná o vrch, který dostane jméno. V Brdech je více míst, které mají nějaké jméno, ale většinou ho zná jenom omezený počet lidí, zpravidla těch lidí, které si to místo označili. To je typický příklad tohoto vrchu. Nic proti tomu, v poslední době zaznamenávám taková názvosloví, o kterých jsem v životě neslyšel, a osypky z toho v žádném případě nemám. Je tady nové brdské období, každý by se chtěl nějak zviditelnit a zapsat. Ale pokud budeme prezentovat toto názvosloví, vzniklé nahodile bez hiostorických podladů, na základě podnětu každého trempa, turisty nebo nevím co ještě, tak už se budeme dostávat do roviny wikipedie, kam si může každý přispívat kdy chce a co chce a každý ví, že wikipedie není oficiální ani odborný podklad. Problematika mapových podkladů CR ale má své pevná pravidla. Možná by pan redaktor mohl článek doplnit, z jakého zdroje čerpal, nebo jak dospěl k tomu, že kota 843 nese název Bohutínský vrch.