Bezlesí v Brdech - přirozená bezlesí (díl 2.)

2020-04-29 08:10:56 | JUDr. Pavel Čámský ©

Bezlesí můžeme obecně rozdělit na ta, která vznikla přirozenou cestou, a na ta, jež vznikla uměle, činností člověka – tzv. antropogenní bezlesí. V Brdech najdeme oba typy, nicméně svou rozlohou jednoznačně převažují antropogenní bezlesí.

Těch vzniklých přirozenou cestou je v našem pohoří větší počet, co do rozlohy však jsou nevelké, mají ovšem mimořádný ochranářský význam – jednak právě pro svůj přirozený původ a jednak proto, že zpravidla hostí velmi specifické druhy rostlin i živočichů, tvořících zde unikátní biocenózy. Jsou to především skalní útvary, a hlavně kamenná moře a suťoviště, vzniklá rozpadem skal, především mrazových srubů.

Přestože rozloha těchto bezlesí je v rámci celého pohoří nepatrná, v reálu některé i na pohled udiví – např. kamenné moře v PP Hřebenec v Třemšínských Brdech, skály a suťoviště v PR Fajmanovy skály tamtéž, Jindřichova skála a sutě kolem ní, kamenná moře poblíž Kančího zubu na Jineckých hřebenech, pod Valdekem, na Beranu, Černá skála, na Plešivci, na Žďáru, ale i menší, nicméně působivé lokality na Hradišti, Třítrubecká (Brauchitschova) vyhlídka, pod vrcholem Bohutínského vrchu, v oblasti Kazatelny na Třemošné, pod Růžkem u Tění a v samotném vrcholovém pásmu Jineckých hřebenů, ale i jinde. Někde (jako např. na Plešivci) byly bohužel silně poznamenány lidskou činností (lomy), jinde se však zachovaly ve své původní a přirozené podobě, jakkoli i ony čelí tlaku sukcese. Někde už bezlesé zůstávají jen svislé skalní stěny mrazových srubů a samostatné skalní útvary (Okrouhlík, Klobouček, Mrtnická skála, Pec, Koníček, Velký kámen, Kančí zub(y), Malý a Velký oltář a Vyhlídková skála na Žďáru a další). Některé byly vypreparovány do unikátních útvarů – torů (Koníček, Velký kámen). Rozsáhlejší kamenná moře a suťoviště vytvářejí i specifické mikroklima (Hřebenec, Fajmanovy skály, Žďár, okolí Kančího zubu, Velký lom a Krkavčí skály na Plešivci). Svislé a obnažené skalní stěny mrazových srubů, jako např. na Kloboučku, Jindřichově skále, na Okrouhlíku, Mrtnické skále, na Kančím zubu nebo na známých Černolických skalách v oblasti Hřebenů, byly využívány jako cvičné horolezecké terény. Po vyhlášení CHKO Brdy bylo však (zřejmě správně) rozhodnuto, že tato činnost už nebude nadále v lokalitách, ležících na území CHKO (až na ojedinělé výjimky) povolována a jako volný cvičný horolezecký terén na území CHKO Brdy je dnes k disposici pouze Mrtnická skála na Komárovsku.

Velmi podobný vzhled (a také funkce) mají místy i velmi rozsáhlé lokality sutí, které jsou dnes už sice řídce či hustěji porostlé dřevinami, vč. stromů a probíhá rychleji jejich zazemňování, přesto však se svým charakterem bezlesí blíží – např. oblast vrcholu Třemšína a Křemele, Marásku, Slonovce. Lipovska, Kamenné, Skládané a Chocholaté skály, PR Kuchyňka nebo Hradec či Na Skalách nebo horní polohy svahů vrchu Praha, Koruna apod.

Jiné typy přirozených bezlesí bychom v Brdech patrně hledali marně. Stepi v Brdech nejsou (s výjimkou lokality PP Na horách, která částečně již jisté „stepní“ charakteristiky vykazuje. Vodoteče zde (snad s výjimkou Litavky) nevytvářejí jinde běžné údolní nivy (tomu brání hrubé sutě a droliny), kde by vznikaly náplavové bezlesé ostrovy, nenalezneme zde bezlesí některých velkých šumavských slatí (zdejší rašeliniště jsou rozlohou mnohem menší, mělká a zpravidla zarostlá lesem). A Brdy samozřejmě nedosahují výšek pohoří vystupujících nad horní hranici lesa, který v nich střídá pásmo alpinských holí.

Hodnota přirozených bezlesí spočívá z přírodovědného hlediska v koncentrovaném výskytu původních a přirozených druhů rostlin a živočichů, jež obývají v ekologicky vyváženém společenství tyto lokality, které byly zpravidla ušetřeny intenzivních a dlouhodobých zásahů člověka a vyvíjely se tak relativně nerušeně. Už z povahy těchto lokalit se tu jedná především o výskyt řady druhů mechů, lišejníků a hub, i některých vyšších rostlin (např. kapraďorosty), o specifické zástupce členovců, plazů, bezobratlých, měkkýšů, brouků, mikroorganismů, ale dokonce i o zástupce vyšších obratlovců – savců, hlodavců a ptáků. Výskyt některých druhů fauny a flóry v těchto lokalitách umožňuje vhled do minulosti, studium přirozených přírodních procesů, ale signalizuje i vliv některých negativních činitelů, působících velkoplošně (např. „kyselé deště“) a koneckonců zde můžeme registrovat i probíhající změny klimatu. Zpravidla bývá důležitým zdrojem informací i bezprostřední okolí těchto lokalit, kde lze dobře studovat jejich působení a vliv na výskyt a specifický vývoj některých vyšších rostlin, vč. dřevin v závislosti na oslunění stanovišť, akumulaci tepla a chladu, úživnost substrátu apod. V neposlední řadě mají přirozená brdská bezlesí, zejména kamenná moře, sutě a droliny také pozitivní vliv na retenci vody v krajině.

Z čistě návštěvnického hlediska se jedná vždy o atraktivní a esteticky velmi působivé lokality a řada z nich také nabízí jinde v Brdech spíš vzácné vyhlídky do blízkého okolí i daleko do kraje. Zatím však jen na málo z nich vedou značené turistické stezky, ale určitě lze doporučit k návštěvě ty lokality, kam již byly vyznačeny – Jindřichova skála, Klobouček, Valdek, Plešivec, Žďár, Třemšín, Křemel, Kuchyňka, Slonovec, Třítrubecká vyhlídka, Lipovsko, Koruna, Kazatelna na Třemošné, Na Skalách apod.

JUDr. Pavel Čámský ©